Je to jednoduché jak facka. Kdyby se Evropská unie chovala v době covidové krize tak, jako se dosud chová během krize plynové, tak by jedna vakcína proti covidu stála ne stokoruny, ale tisíce. Především v počáteční fázi očkování dokonce mnoho tisíc korun. Jenže to se nestalo a děkovat za to můžeme především společným unijním nákupům vakcín proti covidu. Díky nim nedošlo k finančnímu boji mezi státy EU o dodávky vakcín.

Kateřina Perknerová
Energetická pomoc v mlze

V konečném důsledku byla Unie před rokem jednou z nejlépe proočkovaných částí světa. Díky tomu se EU, na rozdíl například od Číny, začala dostávat jak ze zdravotní, tak z ekonomické krize mnohem rychleji než jiné části světa.

Jenže pak přišel Vladimir Putin, jehož zemi se ne neprávem dnes přezdívá „nejhorší kazisvět planety“. A rozpoutal válku proti Ukrajině a na to napojenou energetickou válku proti Evropě, Evropské unii. I když na jejím konci to bude Rusko, kdo také v energetické válce prohraje, nyní prohráváme my.

Můžeme si za to sami, myslím tím především nás Čechy, protože jsme se nechali opít roky laciným ruským plynem. A přestali jsme myslet na to, kdo nám ho dodává a jakou tím má v rukou zbraň. Ne Angela Merkelová, ale Andrej Babiš může za naši dnešní situaci, kdy jsme na ruském plynu téměř ze 100 procent závislí. Německo pro srovnání ze 60 procent.

Martin Komárek
Pan senátor se vrátil z Krymu

Ale na druhou stranu Babiš už není devět měsíců u moci. Česko je nyní navíc v čele Evropské unie. A v jejím čele dosud neprosadilo klíčovou věc, která může srazit extrémní ceny plynu. Tedy společné nákupy plynu, na stejném principu, jako byl nákup vakcín. Je konec srpna a společné nákupy nejsou.

Kdo jiný než my v čele EU by je měl prosadit? Včera bylo pozdě.