Je to jen malá ukázka chaosu, který způsobil Babišův kabinet. Ministři a prezident Miloš Zeman sice tvrdí, že ho „vyrobil“ soudce Štěpán Výborný svým čtvrtečním verdiktem, ale to je hluboký omyl. „Nechápu, že soud ruší opatření vlády, která v Česku zcela evidentně zachránila tisíce lidských životů a díky kterým jsme epidemii tak úspěšně zvládli,“ reagoval na rozsudek premiér Andrej Babiš. A prezident soud dokonce obvinil, že „na sebe bere veškerou odpovědnost za dopady svého rozhodnutí jak na životy a zdraví obyvatel, tak na hospodářství celé republiky“.

Fraška s Haškem

Vedlejší tragikomický tón hradního rozhořčení přineslo vyjádření prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka, podle něhož by se klidně mohly zrušit volby, neboť „tady beztak reálně vládnou nikým nevolení soudci, kteří rozhodují od stolu o osudech 10 milionů lidí“. Štěpán Výborný sice neoblékl talár díky voličům, nýbrž proto, že ho soudcem jmenoval Miloš Zeman (a udělal dobře). To ale opravdu jen na okraj.

Podstata věci není v tom, že by vláda ANO a ČSSD nevynaložila maximální úsilí o zastavení nákazy. Tuto zásluhu, která se promítla do příznivých medicínských dat, jí nikdo nebere. Opatření, jež zásadním způsobem zasahovala do základních lidských práv a svobod, však neopřela o požadovaný legislativní předpis. A pravděpodobně to udělala proto, aby se vyhnula eventuálním žalobám o náhradu škody. Chytračení se jí teď vymstilo.

Nefér je i to, že překotná a neplánovaná uvolňovací nařízení prezentuje jako důsledek optimistického vývoje nákazy. To je nesmysl. Nebýt rozsudku Městského soudu v Praze, nemohli bychom se od pondělka volně pohybovat, přecházet hranice ani chodit nakupovat do větších obchodů. Ministři o tom rozhodli jen proto, že jim soud dal čtyři dny na nápravu protiprávního jednání. Báječně se to ovšem sešlo s tím, že virus ztrácí na síle a život se může vracet do normálu. Kromě silného podnětu z právnické obce (zdaleka nešlo jen o soudce Výborného) a opozice, která se kvůli zákazu vycestování z republiky chtěla obrátit na Ústavní soud, tu byly i další významné pobídky.

Babišovo čtení nálad

Třeba exprezident Václav Klaus v Právu uvedl: „Mám hrůzu, že lidé se v karanténě uvelebují. Řada z nich zjistila, že má slušný příjem a nemusí do práce. Může sedět doma, chodit na procházky, věnovat se dětem a požitky jim plynou stejné, jako by normálně pracovali. Pokud to zvítězí, vidím to černě.“. Žádný aktivní politik by si to takto nedovolil formulovat, ale když člověk pozoruje narvané hobbymarkety a zahrádkářské úsilí mnoha spoluobčanů, skoro by si řekl, že na tom něco je.

Na bezpracný život za erární peníze si přitom skutečně zvyknout nesmíme. Aktuální „pohodlí“ je totiž celé na dluh, který vposledku zaplatíme zase jen my. Proto si myslím, že byl nejvyšší čas zavelet k okamžité obnově země, otevření fabrik, obchodů, škol, galerií a muzeí. Nikdo přitom neříká, že máme odhodit roušky, dezinfekce a ostražitost. Pokud se do konce května vrátíme do svých zaměstnání a provozoven, můžeme vše zachránit poměrně rychle.