Chudoba se plíživě šíří z nízkopříjmových skupin obyvatelstva dál. Brzy může zasáhnout střední vrstvy. Není divu. Inflace dosahuje dvouciferných čísel, účty za energie jsou důvodem k infarktu a v košíku máte za stejné peníze stále menší objem potravin.

„Kombinace nejistot a opětovných problémů v dodávkách pro průmysl bude tlačit českou ekonomiku ke slabšímu růstu. Reálná mzda letos výrazně klesne, což bude mít negativní dopad na spotřebu domácností, a tím i na výkon hrubého domácího produktu (HDP) jako celku,“ komentuje situaci Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments. Letošní úroveň růstu HDP odhaduje na jedno procento, avšak dodává, že „nejistoty jsou výrazné“. To jsou temné vyhlídky zavánějící stagflací.

Martin Komárek.
Je správné zrušit slevu?

Ví to i vláda, která od 1. dubna zvýšila částky životního a existenčního minima o deset procent. Důležité je to kvůli posuzování hmotné nouze a zjišťování nároku na některé sociální dávky, jež jsou na obě minima navázány. Řeč je o 360 tisících příjemců, nikoli o několika tisících lidech na okraji.

Je otázka, zda tento přístup bude stačit. Piráti zatím neuspěli se svým návrhem na plošnou měsíční kompenzaci energetické drahoty ve výši 200 až 400 korun pro každou domácnost.

Předpokládám, že pravicový kabinet s mantrou adresné pomoci nakonec připustí i tuto debatu. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) sice správně argumentuje, že v ošemetné rozpočtové situaci není důvod přilepšovat dobře situovaným rodinám, ale otázka zní, zda dosavadní vládní kroky opravdu zajistí, že velké procento domácností nespadne do insolvence.

Martin Komárek.
Podivná milost i pro ústavu

Není to navíc jediná věc, kterou kabinet musí řešit. Vyschnout by totiž mohl i pramen evropských dotací do Národního plánu obnovy, na jehož projekty chybějí tuzemské zdroje. To by byla pro ekonomiku další rána. A nezapomínejme, že na podzim jsou komunální a senátní volby a v lednu příštího roku prezidentské.