Víte, co se aktuálně děje v Poslanecké sněmovně? V tichosti se projednává novela zákona o významné tržní síle. Koho by to zajímalo, že? Ale co když k tomu dodám, že v aktuální podobě hrozí prudkým zvýšením cen potravin a namaštěním kapsy několika vyvolených domácích producentů potravin. Včetně samozřejmě Agrofertu. A bohužel se tak děje v době, kdy na ministerstvu zemědělství sedí pan Nekula, jenž právě důslednou deagrofertizaci sliboval.

Historik Michal Stehlík
Období klidu se nevrátí

Zdroj: Deník

Původní zákon měl chránit malé firmy před zneužitím síly těch velkých. Ve skutečnosti se jednalo o špatně maskovaný klacek na obchodní řetězce, které agrobaroni a další velcí dodavatelé často a s chutí vykreslují jako velkého zlého vlka. Definici subjektu s významnou tržní silou totiž splňovali pouze řetězce, jako by velcí potravináři denně nezneužívali své postavení.

Už to vypadalo, že novela podnikatelské prostředí narovná. A najednou se to pod rouškou řešení energetické krize vše změnilo. Ve spolupráci s několika opozičními poslanci v tichosti připravili pár pozměňovacích návrhů, nad nimiž nevíte, zda se smát, nebo plakat, ale panu ministrovi zemědělství se zřejmě líbí. Otázkou zůstává, zda mu stranický šéf pogratuluje, až se v novinách objeví titulky „Nekulova drahota“. Jinak než dalším a naprosto zbytečným zdražováním potravin to totiž skončit nemůže.

Markéta Šichtářová
Podzim bude v ekonomice divoký

Odkud vítr vane, ukazuje jeden z návrhů, který jde vyloženě na ruku Agrofertu. Stačí jedna šikovná klička a nějaká omezení kvůli významné tržní síle jeho vedení i skutečného majitele, jenž se schovává za svěřenecké fondy, už pálit nemusí. No prosím, a kde tedy máme tu důslednou deagrofertizaci, kterou nám současná vláda slibovala? Ono to asi s tou koaliční „sto osmičkou“ ve Sněmovně nebude tak žhavé.

Komu to prospěje?

To další pozměňovací návrhy jsou snad ještě absurdnější. Nemám však pochyby o tom, že někdo to má velice dobře spočítané. Jisté ale je, že to nebude koncový zákazník. Z těch nejnebezpečnějších návrhů bych vypíchl dva. Jeden zavádí garantovanou platnost kupních cen na minimálně dva měsíce. To jako vážně? V době, kdy firmám naskakují fixní náklady doslova před očima, jim na dva měsíce zmrazíme výkupní ceny. Dodavatel dostane stále stejně a kde vezme na energie, je jeho problém. Pokud si takto stát představuje podporu malých českých zemědělců a potravinářů, tak tedy potěš Pánbůh. Výsledek bude naprosto opačný.

Václav Hořejší. Imunolog, mikrobiolog, biochemik
Ukrajinská tragédie

Tomáš Prouza 
je prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR

To platí i o návrhu, jenž zavádí povinnost zohledňovat ukazatele týkající se příslušných výrobních nebo produkčních nákladů na potraviny, což jsou ve skutečnosti špatně maskované povinné výkupní ceny. Nezáleží na tom, jak kvalitní prodává dodavatel výrobky a jak je konkurenceschopný nebo spíše neschopný. Ty si to od něj za tolik a tolik koupíš a basta.

Myslím, že centrálně řízeného hospodářství a centrálního stanovování cen jsme si v dobách komunismu užili víc než dost. Ve funkčním tržním prostředí to jedině povede k dalšímu prudkému zdražování. Dnes, kdy stále více domácností balancuje na hranici chudoby a mnoho seniorů nebo matek samoživitelek si nemůže dovolit se každý den pořádně najíst, si něco takového rozhodně nemůžeme dovolit.

Položme si proto otázku: Komu to prospěje?

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.