Pěna dní: Pepa žere žížaly

Zabývám se marketingem třicet let a ve skutečnosti to není žádná velká věda. Obzvlášť politický marketing se přeceňuje. Stačí mít na to žaludek. Z dětství to umí vlastně každý. Pamatujete si to, ne? Stačilo vykřiknout: „Pepa žere žížaly.“ Pokud na to oběť vtipu nereagovala – vše bylo jasné, Pepa skutečně žere žížaly, přišlo se na to, a on mlčí, protože se přiznává.

Pokud to ovšem Pepa popřel nebo začal vysvětlovat, že žížaly nežere, a třeba jako důkaz uváděl, že ten, který tvrdí, že ho u toho viděl, tam ani nemohl být – tak už měl smůlu. Protože už bylo jasné, že se vykrucuje, a od této chvíle se probíralo už jen podezření, že Pepa žere žížaly, a řešilo se maximálně, jestli je žere hodně, nebo jen občas, a pokaždé, když vešel do třídy, všem v hlavě naskočilo: Pepa, to je ten, co žere žížaly…

Pěna dní: Miliony za pravdu

V politickém marketingu je to totéž. Řekněme, že dva lidé kandidují na prezidenta a jeden si napíše na billboard, že on Česko do války nezatáhne. Co to znamená? Tak především to, že ten druhý Česko do války zatáhne, že? To je pravým obsahem onoho billboardu. Ale protože napsat toto by bylo trestné, tak napíšeme, že já to neudělám, a aby to došlo opravdu každému, ještě dodám, že to neudělám, protože nejsem voják (zatímco ten druhý bývalým vojákem je).

Ve zpravodajství se něčemu takovému říká „nastolování témat“ a funguje to spolehlivě už od doby, kdy křesťanští historikové do kronik napsali, že Nero nechal zapálit Řím, což sice nebyla pravda, ale dnes si to pamatuje každé dítko školou povinné. Od té doby jsme se dostali mnohem dále, a máme tedy k dispozici mnohem více prostředků, jak podobné věci šířit, novinami a televizí počínaje a konče sociálními sítěmi, na kterých se každý může postavit na jednu ze stran sporu a rozhodovat, zda Pepa skutečně žere žížaly, nebo nikoli, zda jeden kandidát na prezidenta skutečně chce zatáhnout zemi do války, nebo si to druhý kandidát na prezidenta vymyslel, aby se lidé toho prvního báli a zvolili raději jeho.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.