Funkcionalistický skvost díky němuž znají Brno lidé z celého světa. Jedním slovem Tugendhat. Svou jedinečností získala místo na seznamu památek UNESCO. Brno zdobí už devadesát let, právě v prosinci roku 1930 se po kolaudaci stavby do rodinného domu v dnešní Černopolní ulici nastěhovala rodina Tugendhatových. Greta a Fritz Tugendhatovi si dům nechali postavit podle projektu německého architekta Ludwiga Miese van der Roheho.

Skrytínský zámeček má opět po desítkách let věžičku.
Dáma má zpět klobouk. Skrytínskému zámečku vrátili vrchol věže

Pozemek Greta Tugendhatová získala jako svatební dar od svého otce Alfreda Löw-Beera. "V září 1928 přijel van der Rohe na pozvání manželů Tugendhatových do Brna a nadšen polohou parcely s nádherným výhledem na město, ale také vynikající architektonickou a stavební produkcí v tehdejším Brně, zakázku přijal," píše se v Internetové encyklopedii dějin Brna.

Jedinečnost projektu 

Hotový projekt předložil vad der Rohe už v prosinci téhož roku, samotná stavba začala na podzim 1929 a netrvala ani rok a půl. "Jedinečnost projektu spočívá v použití nosné ocelové konstrukce, bylo to poprvé v historii u stavby rodinného domu. Ta umožnila libovolné nakládání s vnitřním prostorem a velkorysé prosklení fasády," napsaly do Brněnského architektonického manuálu autorky Petra Hlaváčková a Lucie Valdhansová.

Vila Tugendhat v datech
1929 – Začala stavba domu podle projektu architekta Ludwiga Miese van der Roheho.
1963 – Vila se stala kulturní památkou.
1982 – Kvůli špatnému stavu památky nařídil nový vlastník, město Brno, rekonstrukci.
2001 – Vila se dostala na seznam památek UNESCO.
2012 – Po pomátkové obnově vila získala zpět podobu ze 30. let.

Jak doplnily, funkcionalistická stavba vyvolala mnohé diskuze v řadách odborné veřejnosti. Zatímco americký teoretik architektury Philip Johnson ji přirovnal k athénskému Parthenonu, domácí nešetřili kritikou. "Vytýkali jí nabubřelost a luxus prezentovaný drahými materiály a nepřiměřenou rozhlehlostí. Podle českého teoretika Karla Teigeho byla vila vrcholem snobismu a označoval ji za slepý proud moderní architektury," doplnily Hlaváčková a Valdhansová.

Podle ředitelky vily Ivety Černé byl důvodem fakt, že se čeští architekti v době hospodářské krize, na konci 20. a počátku 30. let, soustředili na sociální výstavbu. "Honosná vila pro ně byla symbolem přílišného luxusu. Zastání však měla u techniků, třeba Miloslav Prokop obdivoval nákladné technické vybavení domu a zdůrazňoval, že riziko spojené s vývojem techniky bylo vždy na straně těch, kteří měli přebytky," poznamenala Černá.

Lasvit v Novém Boru získal Hlavní cenu
Česko se pyšní novými architektonickými skvosty. Skleněná roubenka je top

Tugendhatovi v domě bydleli necelých osm let. V roce 1938 kvůli nacistické hrozbě prchli do Švýcarska. Jako židovský majetek vilu zabavili nacisté a při okupaci došlo k prvním stavebním úpravám. Tou dobou vila sloužila jako konstrukční kancelář továrny na výrobu leteckých motorů.

Devastující pro ni byl zejména pobyt vojáků rudé armády. Ti na konci války v prostorách vily ustájili koně. „I přes útrapy druhé světové války měla velké štěstí, že ji výrazně nepoškodilo bombardování Brna. Ačkoliv při jednom z náletů tlaková vlna rozbila všechna okna,“ zmínila kurátorka Valdhansová, která společně s týmem Studijního a dokumentačního centra vily Tugendhat pomohla poválečné osudy domu zpracovat do výstavy RE.CAPITULATION.1946.1996.

Dubí Tschinkelova vila - bývalá léčebna, nyní ruina
Tschinkelova vila kdysi budila respekt. Dnes připomíná postapokalyptický svět

Výstava je součástí cyklu RE.FLECTION.TUGENDHAT.90 k výročí stavby. Lidé na ni nahlédnou v technickém podlaží vily. „Historické fotografie mapují jednotlivé střípky a osobní svědectví dokreslující osud původně rodinného domu. Jeho využití v druhé polovině dvacátého století radikálně proměnilo,“ doplnila ředitelka vily Černá.

Záchranné práce 

Po válce došlo ve vile k drobným, především záchranným pracem. Její hlavní prostor se také na třicet let proměnil v tělocvičnu soukromé baletní školy Karly Hladké. Později dostala vilu do správy Dětská nemocnice a zařídila v ní rehabilitační oddělení pro děti s vadami páteře.

Rodinný dům se tak proměnil ve zdravotní středisko. "V horním obytném patře, kde byly dřív ložnice, vznikly ordinace lékařů, kteří však využívali například původní vestavěné skříně Tugendhatových. V dětských pokojích vznikly učebny s lehátky pro děti, hlavní obytný prostor zůstal nadále tělocvičnou a do technického podlaží byly situovány šatny," doplnila Valdhansová.

Nevyužité objekty v Hasičské ulici budou do dvou let k nepoznání. Vznikne zde bytový komplex Rezidence Park Hrabůvka. Snímek z 19. října 2020 v Ostravě.
Rezidenční bydlení v Ostravě-Hrabůvce berou lidé útokem. Zájem trhá rekordy

Kvůli nedostatečné údržbě a špatnému využití byla na konci 70. let vila v tak špatném stavu, že ji musela Dětská nemocnice opustit. Vila se dostala do majetku Brna a začalo se mluvit o rekonstrukci, kterou se už od 60. let snažil prosadit architekt František Kalivoda.

Opravy začaly v roce 1982. Cílem bylo proměnit vilu v reprezentační objekt města. "Přístup veřejnosti byl od začátku vyloučen. Po rekonstrukci se Tugendhat stala mimo jiné i jevištěm mnohých politických jednání," uvedla Valdhasová.

O kulturním využití vily se rozhodlo až v roce 1993. Muzeum města Brna ji zpřístupnilo veřejnosti jako první instalovanou památku moderní architektury v České republice. Dům se stal národní kulturní památkou a získala charakter muzea. V roce 1996 přibyly v interiéru repliky původního nábytku a bronzová kopie Lehmbruckova torza.

Vizualizace koncertní haly v Ostravě.
OBRAZEM: Koncertní sál pro Ostravu bude výjimečný. Za co se utratí 2,2 miliardy?

V roce 2001 se dostala na prestižní seznam památek UNESCO.  Původní podobu ze 30. let vrátila vila až památková obnova v letech 2010 až 2012. "Tehdy byly restaurátorsky ošetřeny všechny původní dochované prvky a chybějící byly nahrazeny přesnými replikami," dodala Valdhasová.

Co největší autenticita 

Při památkové obnově bylo cílem zachovat co největší autenticitu. Pracovníci proto používali původní materiály i technické vybavení. "To si žádá i následnou speciální péči o ušlechtilé povrchy a restaurování zařízení a vybavení," poznamenala ředitelka Černá.

I při běžném provozu tak musejí na opravách vily pracovat. "Jelikož je vila Tugendhat za normálních okolností otevřena celoročně, provádí se technologicky a časově náročnější opravy během každoročních sanitárních dní. Letos jsme nucené uzavření vily z důvodů pandemie, využili k realizaci těchto činností v březnu a dubnu," doplnila Černá. V příštím roce plánuje například obnovit fasádní nátěr.

Nová podoba. Půdní vestavba schytala pobouřené reakce od velké části Chrudimáků. Přestavěný dům je rodištěm divadelníka Jana Nepomuka Štěpánka, který dal ulici jméno.
Nástavba historického domu v Chrudimi budí vášně. Proč, namítají architekti

Nyní, po dočasném uzavření kvůli koronaviru, památka opět vítá návštěvníky. Od čtvrtka je pro veřejnost znovu otevřená zahrada i výstava v technickém podlaží, komentované prohlídky zástupci vily znovu spouští v úterý. „Ve vile jsem byla asi třikrát a pokaždé jsem se dozvěděla něco nového,“ pochvalovala si třeba studentka architektury Valerie Wernerová.

Rekonstrukci vily si Brňané připomněli nedávno v cyklu výstav k devadesátému výročí. Nyní v prostorách vily uvidí právě fotografickou výstavu RE.CAPITULATION.1946.1996., a to až do 27. prosince. Zástupci vily na ni navážou dalším výstavním projektem. Původně měly být oslavy výročí větší, kvůli koronaviru ale plánované společenské akce zástupci vily zrušili.