Podle údajů Českého statistického úřadu se domy na bázi dřeva podílely na budování nových objektů v roce 2020 skoro pětinou, přesněji šestnácti procenty. Podle údajů za tři čtvrtletí minulého roku sice došlo k poklesu o jeden procentní bod, i tak je ale rozdíl oproti situaci před dvaceti lety obrovský. V roce 2000 činil podíl dřevostaveb pouhé jedno procento. Je na místě připomenout, že pod všeobecně užívaným rozkošatělým označením „dřevostavba“ se v současné době skrývá mnoho kvalitativně nesrovnatelných druhů objektů, například difuzně otevřené a uzavřené stavby, lehké dřevěné skelety a domy z masivních panelů, montované a stejně tak modulové objekty. Trend podporuje i vláda, která si jako cestu k udržitelnější výstavbě určila právě větší využití dřeva.

Pokojové kytky zvlhčují a ochlazují vzduch - a nejen to.
Kouzlo pokojových rostlin: V ložnici umí uspat, stačí vybrat ty správné

Jedná se o obnovitelný stavební materiál, který má jako jediný pozitivní dopad na emise oxidu uhličitého. Stromy díky fotosyntéze rozkládají oxid uhličitý na kyslík, který pouštějí zpět do atmosféry, a uhlík využívající pro svůj růst. Uhlík vázaný na dřevo je dlouhodobě extrahován z atmosféry. Pokud dřevo neshnije nebo se nespálí, uhlík je v něm stále zachován. Když vyrobíte ze dřeva poličku, uhlík končí v „depu” a zůstává tam vázán po celá desetiletí, možná i staletí, což platí i o dřevě ve stavbě. Dřevěné domy tedy fungují jako druhý les a chrání podnebí. Čím více dřeva se podaří při stavbě využít, tím více uhlíku ochráníte před návratem do atmosféry. Pokud už se nedá dřevo využít jako stavební materiál, ještě poslouží pro dodání energie při výrobě tepla nebo elektřiny. Až poté se cyklus přírody uzavírá.

V této souvislosti si pravděpodobně kladete otázku, jaké dopady bude mít děsivá kůrovcová kalamita, které padlo za oběť už tak obrovské množství smrkového porostu. Zřejmě ukazuje cestu k lesu s větší druhovou rozmanitostí, který se adaptuje na sušší podnebí. V budoucnosti tedy poroste v Česku více listnatých stromů a také dřevozpracující průmysl se bude muset vydat tímto směrem.

Nedávný průzkum agentury STEM/MARK přinesl zajímavá zjištění z hlediska volby stavebního materiálu podle věkových skupin. Pokud čekáte, že po domu z masivních dřevěných panelů touží mladší věkové kategorie, mýlíte se. Tihle lidé dávají přednost vedle cihel hlavně betonu. Fandy stavebních materiálů na bázi dřeva jsou nejčastěji lidé po čtyřicítce. Ceněnými přednostmi je rychlost realizace v řádu měsíců a dobré izolační vlastnosti těchto staveb.

Sendvič, nebo masiv?

Chcete-li investovat do objektu na bázi dřeva, bude naprosto zásadním rozhodnutím volba konstrukčního systému. Existují tři základní typy – skeletový, rámový a masivní. Nejrozšířenějšími v Česku jsou rámové, chcete-li sendvičové konstrukce. Postarají se o to, že budete mít střechu nad hlavou rychle a za rozumné peníze. Nejčastěji na ně také narazíte při listování katalogy s typovými projekty a leckdy vůbec nepoznáte, že je pohledné stavení zbudováno ze dřeva. Rekord v rychlosti výstavby v rámci sendvičové konstrukce drží panely, za tři dny máte střechu nad hlavou, samozřejmě jde o hrubou stavbu. Jen musíte předem bezpečně vědět, že se na váš pozemek kamiony s nákladem dostanou. Čím dál víc roste obliba modulových domečků. Třeba taková víkendová chatka dorazí až za vámi. Stačí ji usadit na základovou desku nebo připravené zemní vruty.

Dřevostavby se skeletovou konstrukcí, jejichž základem je samonosná kostra tvořená lepenými hranoly, často nepotkáte. Pokud ano, bude návštěva v domě s velkými prosklenými plochami a přiznanými dřevěnými prvky v interiéru jistě zážitkem. Láká-li vás takové bydlení a netlačí rozpočet, přizvěte statika a začněte plánovat.

V okolní zástavbě je moderní dům Ryšavých nepřehlédnutelný.
Dům, který nepřehlédnete. Slamák z Davle je hitem i vzorem nového bydlení

Tradicionalisté považují za jediné domy, které jsou hodny pojmenování dřevostavby, objekty, jejichž nosnou konstrukci tvoří alespoň z poloviny masivní dřevo. Ať už půjde o hmotu v přírodním surovém stavu, nebo už vysušené dřevo, případně upravené třeba lisováním. Roubenky se u nás stavěly odjakživa z opracovaných hranolů o šířce zhruba dvacet centimetrů a výšce kolem třiceti centimetrů. Nevysušené dřevo ještě časem trošku „sesedne“.

Pohodlnější z hlediska provozu bývá využití lepeného a předem vysušeného dřeva. Mezi severskými sruby najdete jak luxusní vily, tak i skromnější zálesácká obydlí. Základem je vždycky stavba z masivní kulatiny o průměru třicet až čtyřicet centimetrů se sedlovými spoji v rozích a výraznými přesahy střechy. U srubů ze surového, nevysušeného dřeva opět počítejte s vysycháním během prvních let, kdy se stavba zmenší až o deset či patnáct centimetrů. Zástupcem moderního pojetí masivu jsou domy z CLT panelů neboli křížem lepeného dřeva. Vnější strana je opatřena izolací, vnitřní může zůstat bez povrchové úpravy, pokud toužíte po dřevě v interiéru. Stavba bude rychlá, za zcela přírodní materiál konstrukce si však připlatíte.

Záleží na každém detailu

Ať už se rozhodnete pro jakoukoli konstrukci, ohlídejte si pečlivost provedení do posledního detailu. Pokud časem někde dojde ke kondenzaci páry, hrozí růst plísní či dřevokazných hub a následná degradace dřevěné konstrukce. Strašákem bývá také špatná zvuková izolace. To, co může způsobovat hluk uvnitř dřevostavby, je zejména špatný návrh a opět nedbalé provedení detailů spojů. Pokud jde o vzduchovou neprůzvučnost, minerální izolace, která brání úniku tepla, zároveň dobře pohlcuje zvukové vlny. Vícevrstvé stěny dřevostavby bez problému dosáhnou požadovaných normových hodnot.

Zazimovaná chalupa či chata, v níž se několik měsíců nevětrá a netopí, představuje ideální prostředí pro množení plísní.
Vyhněte se hororu. Oprava chalupy má jasná pravidla

Pro dobré podmínky při kročejové neprůzvučnosti potřebujete správné provedení napojení stěn, stropů a příček tak, aby se mezi nimi nešířily vibrace způsobené pohybem vašich blízkých. Stejně tak záleží jen na vás, bude-li konstrukce difuzně otevřená, nebo uzavřená. Obě jsou funkčně kvalitní. Opět však platí, že nejdůležitější bude správné použití materiálů, navržení konstrukce včetně detailů a následné pečlivé provedení na stavbě. Difuzně uzavřená konstrukce je náročná na prolepení parotěsné fólie a problém nastane ve chvíli, kdy by došlo k jejímu protržení.

Difuzně otevřená konstrukce naproti tomu klade větší důraz na použité materiály, protože je nezbytné, aby od parobrzdné vrstvy směrem ven z konstrukce propouštěl každý materiál vlhkost. Problém nastane, pokud by byla parobrzdná deska netěsná. Nemalujme však předem čerta na zeď. Když si vyberete prověřenou firmu, třeba s pomocí Dokumentu národní kvality, což je certifikace, která stanovuje pravidla pro výrobu a montáž dřevostaveb, konstrukčním vadám se vyhnete.

Vítejte v Zaječáku

Na místě původní usedlosti na jizerskohorském úbočí Zaječího dolu vyrostla moderní dřevostavba, která se svým tvarem ke starému domu vrací. Zaječák na místě sedí, jako by tu byl odjakživa.

„Chtěli jsme maximálně zachovat genius loci a přitom nabídnout investorům dostatečný komfort,“ vysvětluje David Maštálka z A1Architects, který je spolu s Lenkou Křemenovou a Terezou Schneiderovou autorem mimořádně vydařené realizace. Záchrana původního zchátralého stavení už nepřipadala v úvahu. Nová dřevostavba však kopíruje jeho půdorys. Také kamenná štítová stěna se třemi odstupňovanými řadami oken či tradiční vikýř navazují na původní usedlost a jsou připomínkou typických horských domů v oblasti Jizerských hor.

K výstavbě byl použit lehký dřevěný skelet, jde o sendvičovou konstrukci s difuzně otevřenou skladbou. Majitelé mají k dispozici obytný prostor o velikosti sto padesáti metrů čtverečních. Zatímco v přízemní sednici se schází celá rodina u jídelního stolu nebo u kamen, nahoře v patře se spí. Také lze vyjít na galerii s vyhlídkou do lesa za chalupou, kam vede padací lávka. Štít z latí, který tvoří zadní stěnu domu, pouští do prostoru měkké přirozené světlo. Kdo chce, může v teple domova nerušeně sledovat srnky a samozřejmě zajíce. „Stodolová“ část domu slouží jako letní, jarní i podzimní rodinná klubovna, lze ji uzavřít vraty, která materiálově korespondují s fasádou. Rodina má k dispozici posezení s báječným výhledem do okolí. Projekt pamatoval i na praktické provozní záležitosti, takže nechybí skříň na nářadí a velkokapacitní dřevník. Stejně tak dobře rodině slouží navazující kamenný sklípek, který kdysi využívali obyvatelé původní chalupy. Vpravo přiléhá k domu přístavek s vegetační střechou, který se využívá jako kryté stání pro auta, ale i jako servis kol v létě a prostorná lyžárna v zimě.

Ve znamení bílé a dřeva

Přízemní rodinný dům v Tršicích u Olomouce je důkazem, že i typová dřevostavba dokáže splnit požadavky na jednoduché, praktické a pohodlné bydlení s respektem k životnímu prostředí.

Od okolních zděných budov je tenhle dům se šedou omítkou skoro k nerozeznání. Stavebním materiálem se však v tomto případě staly KVH hranoly a dřevěné panely s fermacellem. „Hrubá stavba byla hotová za jediný den, celá výstavba pak trvala necelé čtyři měsíce. Dům je přitom situován tak, aby větší prosklené plochy směřovaly na jih a západ a zároveň soukromé místnosti nesměřovaly do ulice,“ popisuje základní propozice objektu Tomáš Veselý, ředitel značky VEXTA DOMY, výrobce dřevostaveb. Spojníkem všech obytných místností i technického a hygienického zázemí v přízemním domě je malá chodba, dostatek světla zajišťuje světlovod. Společenskou zónu tvoří kuchyně propojená s obývacím pokojem. Velkou část místa zabírá kulatý jídelní stůl, u něj se rodina, příbuzní a přátelé rádi scházejí. Přilehlé francouzské okno nabízí výhled a přímý vstup na terasu. Dominantní barvou v tomto prostoru je bílá, jak na stěnách, tak zařízení. Osvěžení sem vnáší mohutný, industriálně laděný lustr v tónu antracitové nad jídelním stolem.

Dřevostavba je pomyslně rozdělena na obytnou a klidovou část. Právě v odpočinkových pokojích v protilehlých prostorách domu se prvky dřeva projevují nejvíce. Nejblíže společenské části je umístěna ložnice majitelů, funkci pracovny či pokoje pro hosty plní vedlejší místnost. Předěl mezi dětským pokojem tvoří prostorná koupelna a toaleta. Hlavním zdrojem tepla jsou elektrické přímotopy, které těží ze skvělých izolačních schopností dřeva, podpořených kombinací nosných dřevěných KVH hranolů s vysoce kvalitní minerální vatou. Na vytváření tepla se podílí také rekuperační jednotka a tepelné čerpadlo.