Češi během pandemie méně hýřili a brali si méně spotřebitelských úvěrů. Celková částka krátkodobých dluhů tak meziročně klesla o 6,6 miliardy korun. Celkem lidé v posledním kvartálu loňského roku dlužili na spotřebitelských úvěrech 491 miliard korun, vyplývá z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací.

V krajích si desetina lidí nevydělá ani 20 tisíc korun
Průměrný plat v Česku je 36 tisíc korun. Nejvíce bere manažer, nejméně vrátný

Současně ale stoupla celková částka, kterou Češi, Moravané a Slezané nedokázali bankám a dalším finančním institucím splácet. Zvýšila se o 174 milionů na celkových 22,5 miliardy korun.

Neznamená to, že by loni do problému spadlo více dlužníků – počet neplatičů se dokonce snížil. Když už ale někdo nedokázal půjčené peníze vracet, jednalo se o vyšší částku než před rokem – o 119 tisíc korun.

Za poražené koronavirového roku lze považovat především mladé dlužníky.

„Lidé do 35 let si brali méně úvěrů, ale přitom u nich rostla celková nesplácená částka. Pozitivní je pouze fakt, že i mezi mladými lidmi se nepatrně snížil počet těch, kteří nezvládali splácet své úvěry,“ říká Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací.

Co se týče dlouhodobých úvěrů na bydlení, lidé na nich dlužili o 160 miliard korun více než před rokem. Nárůst celkového dlouhodobého dluhu tak byl nejvyšší v historii.

Na rozdíl od spotřebitelských úvěrů u hypoték a stavebního spoření loni klesl nejen počet lidí, kteří dluhy nezvládali splácet, ale také celková nesplácená částka. To může být částečně ovlivněno odkladem splátek, který úvěrové firmy lidem loni poskytovaly.