Zatímco šestina si myslí, že jsou kraje zbytečné, větší pravomoce by tomu svému dopřáli tři z deseti respondentů. Celkově je s kraji spokojeno 56 procent odpovídajících. To vyplývá z velké ankety Deníku, do které se mezi 18. červencem a 22. srpnem zapojilo 4381 lidí.

Lidé však často neví, co vše kraje řeší. Podle příručky zastupitele mezi činnosti kraje patří například příprava a řešení krizových situací, starost o silnice II. a III. třídy, zajištění dopravní obslužnosti kraje, příprava a poskytování dotačních programů a dotací z krajských fondů, zřizování příspěvkových organizací center sociálních služeb či zajišťování sociálně-právní ochrany dětí. Dále se pak kraje starají o zřizování a řízení středních a vyšších odborných škol, krajských nemocnic nebo zdravotnické záchranné služby.

Chybí lidem v krajích pošta? Sportovní vyžití? Zlepšila se životní úroveň za poslední čtyři roky? Co by změnili v místních nemocnicích? Podívejte se, co občany před krajskými a senátními volbami trápí. Články, které vznikly z výsledků unikátní ankety Deníku, najdete postupně ZDE.

Šestina čtenářů Deníku v anketě také uvedla, že by místo krajského uspořádání preferovali uspořádání zemské, tedy rozdělení republiky na Čechy, Moravu a Slezsko. Tomuto uspořádání jsou více nakloněni obyvatelé Jihomoravského kraje, kde pro obnovení zemských celků hlasovala téměř třetina odpovídajících.

Podle politologa Lubomíra Kopečka z Masarykovy univerzity lidi na Moravě a ve Slezsku k zemskému uspořádání táhne hlavně historie. „Samosprávné uspořádání, které tady bylo do druhé světové války, po komunismu zmizelo, a po roce 1989 se rozvinula debata o jeho obnovení. Klíčová tehdy byla představa autonomie pro Moravu,“ uvedl politolog.

Dodal, že roli hraje také vnímání moravské identity. „Například ve sčítání lidu určitá část lidí uvádí moravskou národnost, a není to úplně zanedbatelná skupina,“ dodal Kopeček. Při posledním sčítání lidu v roce 2021 moravskou národnost udalo asi 360 tisíc lidí.

Nejdůležitější je zdravotnictví. Životní prostředí již není priorita

Za nejdůležitější oblasti odpovídající označili zdravotnictví, dopravu a sociální služby. Podobné to bylo i před čtyřmi lety, kdy čtenáři jako největší priority stanovili zdravotnictví, dopravu a životní prostředí. V porovnání s letošním rokem bylo pro lidi před čtyřmi lety důležitější podnikání, sport nebo kultura, nyní naopak více pozornosti věnují školství.

Zatímco v roce 2020 si 43 procent respondentů přálo větší investice a pozornost krajů v oblasti životního prostředí, v letošní anketě ho za prioritu označila pouze pětina čtenářů. „V praxi však vidíme, že lidi příroda zajímá, možná více než dříve. Srozumitelnější jsou ale konkrétní témata, například obnova zeleně v krajině, zdravější lesy, budování tůní či záchranné programy pro ohrožené druhy než abstraktní pojmy jako jsou investice do životního prostředí. Málokdo si totiž představí, jak by mohly pozitivně ovlivnit jeho bezprostřední okolí,” okomentovala mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Karolína Šůlová.

S vyřizováním na krajském úřadě mělo za poslední čtyři roky zkušenost dvaadvacet procent odpovídajících. Nejčastěji mezi ně patřili podnikatelé –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ v uplynulé době na krajském úřadě něco vyřizovala asi třetina. Zároveň je mezi nimi ale také vysoký podíl těch, kteří byli s činností úřadu nespokojení. Celkově jsou ale s prací úřadu spokojeny necelé dvě třetiny vyřizujících.

Ve velké anketě Deníku jsme se zajímali také o blížící se volby do zastupitelstev krajů v Česku, které se odehrají v pátek 20. září a v sobotu 21. září. Více než polovina respondentů se k volbám chystá určitě, dalších 18 procent svůj hlas do volební urny půjde nejspíše vhodit také. Nejvíce odpovídajících volí podle aktuální situace, třetina voličů pak volí jinak než v parlamentních volbách. V takovém případě lidé přihlížejí hlavně na osobnosti z regionu a jejich okolí. Nejstálejšími voliči jsou lidé nad 70 let, kdy třetina z nich volí vždy stejnou stranu, jako volili do parlamentu. Naopak lidé do čtyřiceti let nejvíce dávají na aktuální situaci.

„V redakci jsme rádi za tisíce čtenářů, kteří letos v naší anketě odpovídali. Série dat vycházejících z dotazníku je jednou z linií předvolebního zpravodajství Deníku.cz, které vyvrcholí sérií živých duelů celostátních lídrů politických uskupení v posledních 14 dnech před volbami,“ pozval ke čtení šéfredaktor Denik.cz Tomáš Herman.