Jedenáct kilo ovoce a zeleniny, sedm kilo pečiva nebo dvě a půl kila mléčných výrobků. Tolik podle vědců z Mendelovy univerzity v Brně vyhodí do koše průměrný obyvatel Česka za rok. Dohromady pak jednotlivec vyplýtvá asi 36,4 kilogramu jídla ročně. Ještě víc vyhodí lidé bydlící na sídlištích, a to téměř 54 kilogramů. Sami Češi přitom odhadují, že vyhodí pouze dvanáct kilogramů potravin.

Skoro o polovinu víc jídla, než je průměr, vyhazují také lidé, kteří bydlí sami. Zužitkovat co nejvíce potravin se naopak snaží senioři ve věku nad 65 let. Téměř čtvrtina z nich uvádí, že nevyhazuje téměř nic. Podobně jsou na tom i domácnosti se špatnou životní úrovní. Nejméně potravin se vyplýtvá na jaře, nejvíce naopak v letních měsících.

Špatně se při plýtvání jídlem cítí víc než 60 procent Čechů. Největší motivací pro šetrné chování a zacházení s potravinami je podle CVVM úspora peněz. Dle výpočtu výzkumníků z Mendelovy univerzity průměrný člověk za rok 2023 vyhodil jídlo v hodnotě zhruba tří a půl tisíc korun. Rodina se dvěma dětmi tak mohla ušetřit i čtrnáct tisíc korun.

Podle koordinátorky projektů proti plýtvání Mendelovy univerzity v Brně Lucie Veselé lidé mohou svůj potravinový odpad snížit několika způsoby.

„Klíčové je plánování nákupů a přesné dodržování seznamu potřebných surovin. Spotřebitelé by měli také pravidelně kontrolovat a správně uspořádat obsah svých lednic, aby mohli efektivně využít suroviny s blížícím se datem spotřeby,“ komentovala výzkumnice. Dodala také, že je důležité potraviny v lednici řadit i podle teplotních zón.

Do kdy potraviny sníst

Podle CVVM spousta Čechů neví, kdy je opravdu nutné potraviny vyhodit. Pojmy „spotřebujte do“ a „minimální trvanlivost“ jsou totiž rozdílné. Výrobky s minimální trvanlivostí, například konzervy, těstoviny, rýže nebo sušenky, se nekazí tak rychle a lidé je mohou sníst i po uplynutí deklarované doby. Naopak masné či mléčné výrobky a další potraviny s pokynem “spotřebujte do” mohou při konzumaci po datu na obalu představovat riziko pro zdraví.

Zájem o záchranu nehezké zeleniny z obchodů je v Česku obrovský. Plná bedýnka vyjde třeba jen na dvacet korun:

Podle ředitelky organizace Zachraň jídlo Michaely Číhalíkové Strakové však ani po uplynutí doby „spotřebujte do“ není potřebné potravinu automaticky vyhodit. „Například u jogurtů doporučuji použít před vyhozením své smyslové vjemy. Jogurt nejdříve otevřu, zkontroluji, očichám, ochutnám, a pokud zjistím, že je v pořádku, můžu ho sníst,“ popsala postup. Masné výrobky a plody moře už by však i kvůli nemožnosti ochutnání po určené době nekonzumovala.

Snahu snížit potravinový odpad má i Organizace spojených národů. Ta se pokouší do roku 2030 globálně snížit plýtvání potravinami na osobu na polovinu oproti roku 2015. V Evropské unii připadalo v roce 2015 asi 173 kilo potravinového odpadu na člověka, za rok 2020 to bylo zhruba o 40 kilo méně. Z toho jsou za víc než polovinu odpadu zodpovědné domácnosti, v Česku jsou to dokonce tři čtvrtiny.