Nedávno jste oslavili deset let od založení vaší kapely. Máte za sebou spoustu singlů a také nějaká ocenění i nominace. Čeho si vy osobně nejvíce vážíte a za těch deset let považujete za nejstěžejnější?
Ocenění a nominace jsou moc fajn a rozhodně si jich moc vážíme, stejně jako všech těch neuvěřitelných věcí, které se nám za těch deset let povedly a přihodily. Za největší úspěch ale považuji to, že i po celé té době, kterou jsme společně strávili v dodávce, šatnách, studiích, hotelech a pódiích po celé republice, jsme pořád parta kamarádů, kteří se pokaždé těší na to, až se zase uvidí a budou si spolu moct zahrát. Není mezi námi žádná ponorka a jestli bych si do budoucna něco opravdu přál, tak aby to tak vydrželo napořád.

Jelen – Pálím:

| Video: Youtube

K deseti letům fungování na české hudební scéně připravujete také koncert v pražské O2 Areně. Můžeme se těšit na něco, co na běžných koncertech Jelena neuvidíme?
Rozhodně. Naše koncerty jsou vždy v první řadě o muzice, a i když jsme se díky tomu až doteď příliš nezabývali vizuálními efekty, projekcemi a dalšími podobnými prvky, je nám jasné, že obrovský prostor, jakým O2 Arena bezesporu je, si o takové věci přímo říká. Nehledě na to, že i k oslavě dekády bychom chtěli připravit něco extra.

Momentálně pracujeme na vizuální podobě koncertu, snažíme se to doladit tak, aby jednotlivé prvky nebyly samoúčelné a co nejvíce podpořily vyznění jednotlivých skladeb. K desátým narozeninám bychom si také rádi nadělili nové album, na kterém v současné době v každé volné chvíli pracujeme a v O2 Areně bychom rádi poprvé zahráli i některé zbrusu nové písně. A myslím, že můžu prozradit, že se fanoušci můžou těšit i na velmi vzácné hosty.

Když jsme u toho bilancování, vzpomínáte si ještě, jaké to bylo, když jste se krok za krokem stávali úspěšnými? Bylo to spíše složité nebo zasáhl vesmír a byli jste v pravém okamžiku na pravém místě?
Byla to spíš ta druhá varianta. Od chvíle, kdy jsme se na jam sessionu ve studiu Martina Ledviny potkali s Martinem „Kásou“ Kasalem a Ondrou Málkem a rozhodli se, že společně založíme kapelu, se nám začal plnit jeden sen za druhým a děly se věci, nad kterými zůstával rozum stát.

Ať už to bylo úspěšné předskakování Divokýmu Billovi na jejich akustickém turné, obrovský úspěch Magdalény, duet s Janou Kirschner, nominace na objev roku ve Slavících, nebo následně náš první Anděl. A pokračuje to dodnes. Vyrazili jsme na dobrodružnou plavbu a kromě pokladu jsme našli posádku, která odmítá opustit palubu, ať už nás vítr zavane kamkoliv! (smích)

Nebylo to o to těžší, když máte v nástrojovém obsazení zastoupeny instrumenty, jako je trubka, akordeon nebo banjo? A nestavíte na klasickém čtyřčlenném kapelním konceptu?
Jak se to vezme. Na jednu stranu by se to možná dalo považovat trochu za hendikep. Pro spoustu lidí znamená banjo okamžitě country a v tu chvíli vás to může v jejich očích nějakým způsobem diskvalifikovat.

Já si ale myslím, že v tom je naopak právě naše síla - ta ohromná spousta nástrojů, které v kapele střídáme, dodává naší muzice barevnost, které se v „klasické čtyřčlenné kapele“ prostě nedá docílit. Je nás osm, hrajeme na divné nástroje a jmenujeme se Jelen. To prostě nemůžete přehlédnout! (smích)

Jelen - V oblacích:

| Video: Youtube

Rovněž váš žánr není klasickým a v současnosti oblíbeným pop-rockem. Inklinovali jste od začátku k hudbě, kterou jste chtěli cíleně hrát?
My jsme nikdy žádné žánry a škatulky moc neřešili. Od začátku jsme věděli, že všichni v kapele cítíme muziku podobně, i když každý pocházíme z jiného hudebního zázemí a posloucháme trochu jinou hudbu. Ale právě mix všech inspirací, které jednotliví muzikanti do tvorby přináší, dělá Jelena Jelenem.

Nikdy jsme nespekulovali nad tím, jestli chceme další album posunout nějakým konkrétním směrem, naše muzika se vyvíjí společně s námi, s našimi životními zkušenostmi. My se jí hlavně snažíme nestát v cestě a dát jí vždycky to, o co si říká, co potřebuje. Ve výsledku je pro nás jediné důležité měřítko to, abychom si za každou písní stoprocentně stáli.

Jak můžete nyní, již jako zaběhlá kapela na české scéně, hodnotit svou kariéru?
My moc nehodnotíme, my si to raději užíváme! (smích)


Nahrává se anketa ...

Váš koncertní program rozhodně nezeje prázdnotou a je poměrně nabitý. Jak jako jednotliví členové zápasíte s vaším „time managementem“ a kombinujete tuto práci například s osobním životem?
My máme od začátku jasno, že pokud se to týká našich ostatních aktivit, Jelen je vždycky na prvním místě. Nejtěžší je vše samozřejmě skloubit s rodinným životem a pro ty z nás, kdo máme děti, je to někdy náročné.

Na druhou stranu mám ale srovnání s dobou, kdy jsem chodil do práce coby grafik a pracoval od pondělí do pátku, minimálně od devíti do pěti. Ženu a dceru jsem viděl chvilku ráno, než jsem šel do práce, a když jsem měl štěstí, tak chvíli večer, než jsme šli spát. O víkendu jsme pak doháněli, co se dalo.

Teď jsme sice v sezoně třeba tři až čtyři dny v kuse pryč, ale pak jsme zase naopak tři až čtyři dny v kuse doma. A v zimě třeba i dva měsíce. Takže toho společného času je ve finále daleko více. Ale je pravda, že občas, když se to sejde, je to odloučení opravdu dlouhé.

Žádná kapela rozhodně nechce být kapelou jednoho hitu, i když se to často děje. Bylo těžké po úspěšných singlech na začátku vaší kariéry jako Magdaléna nebo Co bylo dál překročit tento pomyslný stín a také jít dál?
Vlastně ani ne. Máme samozřejmě radost z úspěchu každé písničky, která se takto „chytí“ a to, že je hrají rádia, nám samozřejmě ohromně pomůže. My jsme ale od začátku byli hlavně koncertní kapelou. Nikdy jsme nepsali písničky s tím, že z nich musí být hit - to ani nejde, to se nedá předvídat.

Prostě jsme do nich jenom chtěli přenést nějaký konkrétní příběh a emoci. Důležité pro nás bylo vždycky hlavně to, aby se líbila lidem, aby se s jejím sdělením dokázali ztotožnit. Jsme šťastní, když si rádia z nového alba vyberou písničku jako singl, ale nejšťastnější stejně jsme, když ji s námi zpívá plný sál a když za námi lidé po koncertě přijdou a vypráví nám, jak jim ta která píseň pomohla přežít těžké časy. To je pro nás největší odměna.

Jelen - Ještě jednu noc:

| Video: Youtube

Jste kapela vesměs mladých a dobře vypadajících mužů, čímž vůbec nenarážím na název desky jiné české kapely. Nicméně, myslíte si, že vám to mohlo také k úspěchu dopomoci nebo je tato myšlenka přežitek a jde vždy především o hudbu?
To se asi musíte zeptat spíš našich fanynek, my to těžko zhodnotíme. (smích) Ale pro nás je to vždycky hlavně o muzice. Vzhled jsou jenom náhodné geny a úhel pohledu.

Na jaký koncert v tomto roce se mimo váš výroční nejvíce těšíte?
To se dá těžko takhle říct - máme přes léto opravdu nabitý kalendář, každý týden se podíváme na dvě až pět míst a každé má svoje. Někde jsme poprvé, tak jsme zvědaví, co nás tam čeká, jinde jsme zase už po několikáté a těšíme se na známé prostředí a lidi. Já třeba se osobně hodně těším na koncerty v rámci projektu „Hudba na vinicích“, tam bývá vždy fantastická nálada a navíc spojení hudby s dobrým vínem prostě nemá chybu.

Za necelý měsíc zahrajete na jedenáctém ročníku festivalu Holešovská regata, který má ve zlínském kraji již oblíbenou tradici. Máte už s touto akcí zkušenost? A jak se na ni těšíte?
Holešovská regata je právě jedna z těch akcí, kam se vracíme již po několikáté a moc se těšíme, protože má jedinečnou atmosféru a energii. Zdejší obecenstvo je vždycky rozjeté, až euforické, a hrát pro něj je za odměnu. Už se nemůžeme dočkat!

PŘIPOMEŇTE SI FESTIVAL HOLEŠOVSKÁ REGATA 2022

Plánujete na tomto koncertě nějaké překvapení? Stačí naznačit…
Přivezeme nový set písní, který jsme na Regatě ještě nikdy nehráli, speciálního hosta a představíme i zbrusu novou píseň z připravované desky, takže se rozhodně bude na co  těšit!

close Kapela Jelen na Holešovské Regatě 2019. info Zdroj: se svolením festivalu Holešovská Regata zoom_in Kapela Jelen na Holešovské Regatě 2019.

A i když pocházíte jako kapela z Čech, máte vztah k Moravě a vracíte se na tamní koncerty rádi? Má třeba publikum jiné zvyky a charakter?
Moravské publikum je ohromně srdečné a bezprostřední, hrajeme pro něj moc rádi. Máme vztah k moravské muzice a lidovkám, milujeme folklór a víno a slivovice nám také nejsou cizí. (smích) Prostě těch spojnic je hromada a vždycky se těšíme, až se na Moravu zase vrátíme!