CO SE V ČLÁNKU DOČTETE:
Bývalý lom Alkazar, který leží v atraktivní oblasti Českého krasu, je hlavní dominantou údolí Berounky v oblasti nad ústím potoka Kačáku. Kouzelné místo, které je součástí Národní přírodní rezervace Karlštejn, najdete v polovině cesty mezi Berounem a Srbskem.
Idylické místo vzniklo kvůli zisku
Dnes je Alkazar velmi oblíbeným výletním cílem, ale ještě před stoletím sem lidé mířili, aby si vydělali na chléb vezdejší lámáním kamene. Těžba zde začala asi kolem roku 1908. „Od svého založení na konci první dekády dvacátého století až do příchodu nacistů to byl obyčejný vápencový lom železárenské společnosti,“ píše web Berounsko.
Nahrává se anketa ...
Vápenec je totiž jednou ze základních surovin při tavbě železné rudy, protože se na něj navážou neželezné části rudy. Tak vznikne struska, zatímco z pece vytéká čisté železo. Zdejší vysokoprocentní koněpruské a slivenecké vápence byly pro hutnické účely velmi vhodné, proto zde tehdejší Královodvorské železárny zahájily provoz.
„Postupně vzniklo několik lomů, které byly propojeny úzkorozchodnou železnicí o rozchodu 600 milimetrů,“ informuje portál Hornictví.
Skály Srbsko, lom Alkazar:
Nad Berounkou vedla nákladní lanovka, která přes řeku převážela vytěžený materiál. V roce 1940 zde byla dokonce vybudována železniční trať.
„Vedla odtud úzkokolejná dráha směrem na Beroun, jejíž zbytky se dochovaly dodnes a lze si jich povšimnout podél cesty do Berouna. Dokumentaci tohoto lomu a strojové vybavení lanové dráhy lze nyní zhlédnout jako expozici ve skanzenu Solvayovy lomy,“ uvádí web Hrady.
Lom se ještě nejmenoval Alkazar, místu se podle sousedního pravěkého hradiska říkalo V Kozle nebo Hostim. Do dnešní idylické podoby měl samozřejmě daleko. Byl tu rachot a prach a těžaři dokonce ukousli kus kopce pod starým hradiskem.
Tajná továrna
Na počátku 40. let minulého století zde však byla těžba vápence utlumena a za druhé světové války se v lomu začaly razit štoly pro podzemní muniční továrnu. Už předtím vznikl projekt podzemní továrny, kterou tady chtěla vybudovat plzeňská firma Škoda. Továrna Sigma III. měla vyrábět tankové kanony ráže 75 mm, ale z projektu sešlo.
Německá armáda zamýšlela ve zdejších štolách vybudovat utajenou podzemní továrnu s krycím názvem Kainit, kde se měly vyrábět letecké motory a součásti raket V-1 a V-2. „Jeden z válečných projektů dokonce předpokládal propojení systému Hostim se systémem lomů Amerika – Mořina,“ upozorňuje web Hornictví. Továrna však nebyla dokončena.
close
info
Zdroj: Deník/Petra Lišková
zoom_in
V oblíbeném lomu mohou děti získat první lezecké zkušenosti.
První jaderné úložiště
Po druhé světové válce se v Hostimi už těžba vápence neobnovila a lom čekalo další temné období. Úřady rozhodly, že ve dvou zdejších štolách vznikne úložiště radioaktivního odpadu. V tehdejším Československu bylo prvním svého druhu.
Celkem zde bylo umístěno 4100 sudů s radioaktivním odpadem. I když se hovořilo o tom, že jde o materiál z dolů v Jáchymově, ve skutečnosti byl sudech nízkoaktivní odpad především ze zdravotnických zařízení.
„Radioaktivní odpady se ve štolách ukládaly zřejmě od roku 1958 až do roku 1964. Do tajného neoznačeného úložiště se však v 70. a 80. letech prokopávali dobrodruzi a výzkumníci. V devadesátých letech bylo proto celé úložiště zalito betonem,“ uvádí web Badatelé.
Hrad Alcázar, který leží nad řekou Tejo ve městě Toledo, sice vzhledem připomíná spíše čtyřrohý bratislavský hrad, ale jeho jméno se pro místo nad řekou Berounkou nečekaně úspěšně ujalo. V dnešní době už figuruje jako název této lokality i v oficiálních materiálech a mapách.
O tom, že je tady úložiště radioaktivního odpadu, se za minulého režimu samozřejmě příliš nemluvilo. A protože opuštěný lom postupně obrůstal vegetací a začleňoval se do přírodního prostředí, stal se atraktivním cílem výletníků, kteří si toto trochu divoké místo velmi oblíbili.
Jezdili sem zejména trampové, kterým lom připomínal nedobytné arabské pevnosti ve Španělsku, a tak jej podle jedné z nich pojmenovali. Od té doby místo známe jako Alkazar.
„Dnes návštěvnost kaňonu Berounky není sice tak mohutná jako za dob socialismu, ale stále se traduje, že ten, kdo nezná Alkazar, nezná Český kras a není trampem,“ podotýká turistický portál Egeon.
Lom je i rájem pro horolezce:
Pro horolezce i horolezčata
To, že zde kdysi bylo těžební místo, je stále znát. „Úplnému splynutí s přírodou brání nepřirozená geometrie bývalého vápencového lomu, zejména přítomnost pravidelných lomových etáží,“ upozorňuje web Hrady.
I přesto je lom Alkazar místem jako stvořeným pro romantiky. Vysoké lomové stěny jsou krásné a majestátní. Na levém okraji se tyčí masiv Matterhorn, uprostřed stojí Homole, dělící Alkazar na levou a pravou část. „Ostatní části Alkazaru jsou rozdělené do lomových pater. Levá část má tři, pravá část dvě. Ve středu pravé části je Hladká plotna, na zcela pravém kraji Černý dům a Vanový kout,“ popisuje web Horosvaz.
Na zdejších skalách je povoleno horolezectví. V roce 2011 zde vznikl Lezecký park Alkazar, skalní stěny byly osazeny jisticími prvky a návštěvníci si mohou vybrat z řady lezeckých cest různé náročnosti.
„Pro lezce tu byly vytyčeny nové, velmi bezpečně jištěné výstupy, vhodné také pro děti. Je zde i jednoduchý trenažér pro nácvik pádů. Všichni jistě ocení možnost protažení těla na jednoduchém cvičebním nářadí, jako jsou hrazdy, bradla a kladina či jediné oficiálně povolené ohniště,“ uvádí portál Lezec. Lezení je na vlastní nebezpečí a horolezci musí být vybaveni vlastní lezeckou výbavou.
In-line dráha i krasové jeskyně
Na své si zde přijdou i jeskyňáři. Při těžbě bylo na jednotlivých etážích odkryto poměrně velké množství krasových kapes, dutin i jeskyní, z nichž nejdelší měří třicet metrů,“ píše web Egeon.
Fotogenické prostředí Alkazaru neuniklo ani filmařům. Při natáčení je využívají naše i zahraniční štáby. Zdejší skály se tak objevily mimo jiné ve filmech Od zítřka nečaruji, Dračí doupě, Marie Růžička Čertí brko či Svatební cesta do Jiljí.
Dnes je zde zmapováno celkem deset různě velkých krasových jeskyní, mezi nimi je například Tektonická jeskyně, Hydrotermální jeskyně, Zlomová jeskyně, Černá kuchyně, Za Homolí, Čtyřvchodová jeskyně, U hodin či Bezdomovecká jeskyně.
„Dnes je Alkazar především místem aktivního odpočinku. Mimo jiné u něj končí tři kilometry dlouhá asfaltová in-line dráha z Berouna,“ píše web Berounsko. Začátek stezky najdete za dálničním mostem a v blízkosti je i parkoviště, kde můžete nechat své auto.
Nejsnazší přístup k lomu je z Berouna po nově vybudované asfaltové silničce na levém břehu Berounky, která spojuje město Beroun s osadou V Kozle a pokračuje dál jako lesní cesta sjízdná pro osobní auta až do Hostimi nebo po nezpevněné cestě podél Berounky do obce Srbsko.
Když pojedete směrem od Srbska, uvidíte první skály Alkazaru hned za potokem Kačák. V okolí je možnost ubytování v kempu, hotelech či penzionech.
