V uvedený den roku 1924 se na Slánsku, v Oudešicích u Jarpic, manželům, kteří zde byli zaměstnáni v hospodářském dvoře jako zemědělští dělníci, narodil syn; byl pokřtěn jménem Václav. Rodina se později přestěhovala do Motyčína. Zde Václav v roce 1930 začal navštěvovat obecní školu.

V Motyčíně se také aktivně zapojil do činnosti tamního sportovního (fotbalového) klubu; jeho barvy hájil v dresech mládežnických družstev. Největších fotbalových úspěchů dosáhl v sestavě motyčínského dorostu, a to především v sezóně 1941-42, ale to již byl také znám v kladenském rohovnickém světě. Do ringu nastupoval jako junior za BC Jahelka Kladno. A právě boxu dal nakonec přednost před kopanou. Ve svých dvaceti letech byl přeřazen do rohovnické seniorské kategorie.

Jeho dochovanou registrační legitimací je doloženo, že proti soupeřům do ringu celkem nastoupil osmdesát devětkrát; z toho šedesát šestkrát jako senior. Svými výkony se brzy zařadil mezi nejkvalitnější kladenské borce. Boxoval do ledna roku 1945; ve většině zápasů zvítězil, a to jak na body, tak několikrát i K.O.

Mezi soupeři, které „poslal k zemi“, a museli být počítáni, byl i řecký reprezentant Papatanosopulus, proti kterému za družstvo Čech nastoupil 5. března 1944 ve Vídni. Zápasům českých borců v cirku Hagenbeck tehdy přihlíželo na pět tisíc diváků. Během své sportovní kariéry Václav Brož prohrál K.O. jen jednou – při seniorském mistrovství s královehradeckým Bartošem a jen jednou zápas skončil v jeho neprospěch technickým K.O. – s Cardou, který nastupoval za Heros Slaný.

V letech 1945-49 Brož kladenské boxery trénoval, a to i v době, kdy kvůli politickým událostem v Československu byl kladenský BC Jahelka začleněn do Československé obce sokolské, která však s Tyršovým Sokolem už neměla nic společného. Ale to již byl ženatý s Jaroslavou, roz. Hejzákovou; v roce 1949 se jim narodila dcera Jaroslava.

Rodina se přestěhovala do Oloví, kde jí byl přidělen byt. Manželé Brožovi se stali zaměstnanci národního podniku Dukla a oba tak pracovali ve sklářském průmyslu. Václav v místním boxerském oddíle mohl pokračovat ve své trenérské činnosti. Začátkem 60. let minulého století se Václav Brož s rodinou vrátil do Švermova. Stal se vedoucím autodopravy spotřebního družstva Jednota Kladno, manželka v té době byla prodavačkou v prodejně s obuví.

Nakonec se stala vedoucí pohostinství Jednota ve švermovském Dělnickém domě. Václav již jako důchodce jí s vedením restaurace pomáhal, a to až do začátku roku 1968; upadl do kómatu, byl hospitalizován v kladenské nemocnici. Zde 3. února 1968 zemřel.

Tak odešel, a věřme, že do boxerského nebe, Václav Brož, vynikající sportovec, houževnatý borec střední a polotěžké váhy, mistrovský boxerský přeborník Čech a jedna z posledních hvězd dnes zapomínaného sportu na Kladně – boxu.

Jak ve své knize Sport na Kladně konstatuje Otakar Černý: „Klasický box na Kladně už není. Funguje v jiné, spíš komerční než sportovní podobě. Možná se ještě někdy povede a vrátí se …“ Měl by se do Kladna vrátit, aby jména kladenských borců, a také jméno Václava Brože, nezapadla v zapomnění.