Klasická rýma potká několikrát za rok téměř každého. Může ji způsobit virová či bakteriální infekce a případně i alergie. Pokud se bavíme o klasické rýmě, ať už způsobené viry, nebo bakteriemi, průběh je dost podobný. Nosní sliznice oteče, začne se tvořit hlen, který je zpočátku řídký a průhledný, postupně se zahustí a získá žlutou či nazelenalou barvu.

Běžnou rýmu provázejí bolesti hlavy, únava, pocit ucpaných dutin nebo občasná zimnice. Tyto příznaky většinou do týdne vymizí a nemocný se opět cítí fit. Opravdový lék na rýmu bohužel zatím nikdo neobjevil, ale existuje řada pomocníků, které umí příznaky alespoň oslabit.

V šípku je více vitamínu C než v pomeranči

Kromě kapek do nosu a léků na bolest jsou to bylinky. Při běžné rýmě je vhodné se zaměřit na potlačení bakterií a virů, dále na regeneraci sliznice horních cest dýchacích a na zmírnění alergických reakcí organismu. „Pro urychlení likvidace bakterií může pomoci tinktura z lichořeřišnice, česneku nebo ze semene grepu. Virovou zátěž lze řešit tinkturou z kořene eleuterokoku nebo z pupenů vrby. Pozitivní účinky na regeneraci sliznic mají bylinky pýr, lopuch, houba penízovka a alergické reakce pomáhá potlačit tinktura z pupenů černého rybízu,“ radí bylinkářka a naturopatka Jarmila Podhorná. Z přírodní lékárny lze doporučit také šípkový výluh bohatý na vitamín C, med, cibulovou šťávu a u dospělých třeba slivovici se zázvorem.

Alergická rýma bývá úpornější. Prvotní příčinou nejsou bakterie nebo viry, ale reakce těla na alergeny, typicky pyly nebo zvířecí srst. Mezi příznaky patří kýchání, vodnatý hlen, svědění v nose nebo pálení v očích. Pokud se alergická rýma objeví poprvé, je dobré navštívit lékaře, který může nemocnému po vyšetření doporučit vhodné léky. Většinou pak stačí mít jich doma zásobu a sáhnout po nich, když se s alergenem opět setkáte.

Chronická rýma může přerůst v závažnější komplikace

Kromě klasické a alergické rýmy však existuje také rýma chronická. Mluvíme o ní, pokud máme ucpaný nos a posmrkáváme déle než dva nebo tři měsíce. Nejčastějším příznakem je zduření nosní sliznice, které zhoršuje dýchání a způsobuje chrápání. K tomu se připojuje únava, bolest hlavy, slabší výtok z nosu, a postupně také ztráta čichu a chuti. Chronická rýma může vést k rozvinutí závažnějších zdravotních problémů, jako jsou zánět středního ucha, zánět průdušek nebo astma.

Chronická rýma se může vyvinout z nedoléčených chorob horních dýchacích cest, například pokud je „přecházíme“ nebo nedobereme antibiotika. Dále může být příčinou neřešená alergie, kvůli které trvale oteče nosní sliznice. Nemusí jít jen o alergii na pyly, dalšími spouštěči mohou být prach, plísně nebo zvířecí srst. A stejně tak nos může poškodit dlouhodobý pobyt v přetopeném a suchém prostředí. A pozor! Příčinou může být i nadměrné a dlouhodobé používání nosních kapek, po nichž sliznice také oteče.

Nejprve je potřeba sliznici zklidnit

Prvním krokem při léčbě chronické rýmy je odstranění možných spouštěčů – kontrola bytu kvůli plísním, častější větrání, použití zvlhčovače vzduchu. Následovat může nasazení kortikoidových sprejů či léků na alergii, které předepíše lékař. Pokud je sliznice oteklá a nedaří se ji léky ani jiným způsobem zmenšit na původní velikost, může být řešením i chirurgický zákrok.

Dříve než situace dospěje až k operaci, je tu ještě možnost vyzkoušet pomoc z přírody. Při problémech s chronickou rýmou se také snažíme potlačit množení bakterií a virů v organismu a zlepšit stav sliznic, proto opět sáhneme po tinktuře z lopuchu, pýru či penízovky. Hlavní je však podpora imunitního systému. K tomu nám pomohou tinktury z eleuterokoku, echinacey nebo pupenové tinktury z černého rybízu, lesního bezu hroznatého, či ořešáku amerického, ale také královského. Vynikající účinky na horní cesty dýchací mají směsi bylin habr, borovice, černý bez a divizna, tedy bylinky a pupeny stromů vhodné pro snadnější uvolňování hlenů a také ochranu dýchacích cest.

Autor: Jarmila Podhorná