Výlet trajektem na ostrov Kalsoy se vyvíjel dobře do té chvíle, než jsem po prvním sklouznutí na prudké stráni zjistila, že jsem se zapomněla po snídani přezout do trekingových bot a mám na nohou v podstatě sálovou obuv. Boty byly durch za pět minut, začínalo pršet a přede mnou kopec, kde si denně lámou nohy větší kabrňáci, než jsem já. Tak jsem si natáhla ponožkoboty skinnersky, které mám vždy s sebou.

A ono to docela šlo. Rozhodně to méně klouzalo a byly mokré až asi po dvou hodinách vytrvalého deště. Fotili si mě "tajně" Holanďané. Asi, že jsem byla první, kdo nad útesy vylezl ve fuseklích. A pak jsem vytáhla svůj majstrštyk. Oblékla jsem si suché fusekle, na ně natáhla igelitové pytlíky, přes ně ty mokré tenisky a šlo se na tulení ženu a na fish and chips do Klaksvíku.

Zřícenina hradu Zvířetice patřila čertům!
Obrazem: Smrad síry a chrastící řetězy. Hrad Zvířetice opanovaly rohaté bestie!

Ale zpátky k túře. Bylo to překrásné, jen bych řekla malinko nebezpečné. Útesy na obě strany a pěšinka na dvě dlaně k vyhlídce nad mořem, maják jak pro trpaslíčka. A pak samozřejmě nával u pomníku Jamese Bonda, který zde prý v poslední bondovce umřel. Film jsem neviděla a ani neuvidím, protože Bond je nesmrtelný!

Pokud by vás zajímaly další postřehy nejen z Faerských ostrovů, ale třeba i z nedávné návštěvy Toskánska, najdete je na Deník fejsbukové matky.

Koncert Varhany žijící znějící v Tuchlovicích.
OBRAZEM: Kombinace varhanů a houslí si podmanila publikum v tuchlovickém kostele
Krásy podzimní fauny a flóry.
OBRAZEM: To je nádhera! Nejen vysoká zvěř si užívá podzim