První studie sborníku je věnována pobytu části jindřichohradeckého 75. pěšího pluku ve Slaném. První vojáci jeho 2. polního praporu do města dorazili 9. března 1919. Velitelem praporu byl od ledna 1919 nejprve setník O. Albrecht, kterého počátkem července vystřídal major V. Schüler, jejichž krátké životopisy jsou také součástí práce. Jednotka ze Slaného, kde byla vystřídána 3. polním praporem čáslavského 21. pěšího pluku, odjela 18. prosince 1919 na Slovensko - do Zvolenu a okolí. Zajímavou přílohou je raritní fotografie kulometné setniny 2. polního praporu 75. pěšího pluku na Slánské hoře, pořízená 17. července 1919 Františkem Durasem.

Druhý příspěvek je věnován životním osudům Václava Landy, rodáka z Kačice. Popisuje téměř „čítankový příběh chlapce z chudých poměrů“. Dokázal vystudovat střední (C. k. státní reálku, dnes Gymnázium Kladno), a vysokou školu (C. k. českou vysokou školu technickou v Praze, dnes ČVUT) a posléze se vypracovat na post vrchního odborného rady a ministerského rady Patentního úřadu. Je zde popsáno též protektorátní období i následné peripetie. Včetně zatčení syna Miroslava, studenta strojního inženýrství, jako účastníka protinacistických studentských nepokojů v listopadu 1939. A jeho propuštění na Vánoce 1939 díky opakovaným intervencím státního prezidenta JUDr. Emila Háchy a dalších protektorátních představitelů.

Třetí text přináší informace o Československé polní poště ve Francii a Velké Británii mezi roky 1940 – 1945. Po provizorním období od evakuace z Francie působila oficielně od 1. prosince 1940 do konce války, zrušení proběhlo až 31. ledna 1946 v Moravské Třebové. Nechybí zde ani životopis Bedřicha Neumanna, velitele Čs. smíšené brigády ve Velké Británii, jehož oficiální rozkaz Čs. polní poštu zřídil. Rodák ze Třebichovic u Slaného a absolvent reálného gymnázia ve Slaném začínal svoji vojenskou kariéru jako jednoroční dobrovolník C. a k. pěšího pluku č. 97 v roce 1912. Končil ji po více než třech desetiletích v hodnosti divisního generála československé armády v roce 1948, když emigroval do Velké Británie, kde zemřel v Londýně v červenci 1964. V nepřítomnosti byl čs. orgány degradován na vojína v záloze a hodnost mu byla navrácena posmrtně až po listopadu 1989. K 28. říjnu 1997 mu president republiky udělil Řád Bílého lva III. třídy in memoriam.

Čtvrtá studie, Slaňáci v Indii – Ve službách firmy Baťa (manželé Sklenářovi), popisuje životní osudy Václava Sklenáře, rodáka z Rovného pod Řípem. Jako zaměstnanec firmy Baťa odplul ve svých 18 letech do Britské Indie. Zde pracoval nejprve v Konnagaru, poté se stal jedním z 19 „zakládajících členů“ města Batanagar. Vzhledem k povinnosti absolvovat vojenskou prezenční službu se vrací do ČSR. K 1. říjnu 1937 se stává příslušníkem Cyklopraporu 1 v Jaroměři, se kterým se v únoru 1938 přesouvá do Slaného. Zde se seznamuje s Marií Ledvinkovou z Přelíce. Jeho dopisy z Indie, kam byl po vzniku Protektorátu Čechy a Morava firmou Baťa opět poslán, dávají možnost nahlédnout nejen na peripetie „vztahu na dálku“ završeného v červnu 1946 svatbou v přelíckém kostele svatého Petra a Pavla. Ale také na život Čechoslováků v tehdejší britské kolonii. Ale i složitost života v tehdejším Československu, kam se v říjnu 1950 vrátili i se dvěma dcerami, narozenými v Indii.

Následující text, Slaňáci v Indii – Z dívčí školy Na Hájích přes vlny dvou oceánů (manželé Hamzovi), tematicky rovněž spojuje středočeské město nedaleko Prahy s územím Indie, ale též se Spojenými státy. Až tam osud zavedl učitelku Jiřinu Farovou, dceru truhláře a italského legionáře. Po rozvodu s prvním mužem se totiž provdala za Slaňáka Miloše Hamzu, kterého znala z divadelního kroužku slánských ochotníků. Zastával funkci obchodního atašé na konzulátu v indickém městě Bombay, kam s ním po svatbě odjela. Místo návratu do komunisty ovládané vlasti zvolili manželé v roce 1950 emigraci do USA. Do vlasti se trvale se vrátili až na jaře 2002.

Osobě Jaroslava Nachtmanna, rodáka z Kročehlav, je věnován předposlední příspěvek. Mapuje životní příběh příslušníka československé prvorepublikové dopravní policie, který po vzniku Protektorátu Čechy a Morava začal spolupracovat s německým gestapem. Po válce se pak stal spolupracovníkem sovětské KGB (ještě jako zajatec v pracovních táborech na Sibiři, kde za dosažené pracovní výsledky a politickou práci obdržel četné uznání i průkaz „stachanovce“) a posléze československé Státní bezpečnosti (StB). Osud muže, který za války přivodil smrt několika stovkám osob, ale přesto mu v roce 1974 bylo povoleno vycestovat do Spolkové republiky Německo, vzbuzuje oprávněné pochybnosti o proklamovaných protinacistických postojích orgánů socialistického Československa.

Vilibald Hieke (1886 – 1969), rodák z Loun a slánský stavitel, je osobou, které je věnován sedmý a poslední příspěvek tohoto sborníku. Ve svých šestadvaceti letech nastoupil do stavební firmy Václava Havránka ve Slaném a město se mu stalo celoživotním osudem. Roku 1914 se oženil s dcerou stavitele Havránka Marií a převzal stavební firmu svého tchána. Některé z jeho staveb byly bohužel odstraněny v období socialistického rozvoje města, jiné stojí doposud. Továrna Palaba na Pražském předměstí, hospodářská budova a dvoupatrový chirurgický pavilon slánské nemocnice, modlitebna metodistické církve (Husův dům), Městská hudební škola pod nemocnicí, obřadní síň slánského židovského hřbitova, budova slánské obchodní školy (Obchodní akademie) a vila primáře MUDr. Josefa Mouchy v Máchově ulici, Formánkova vila v Palackého ulici, či Hiekeho vlastní rodinná vila v Balasově ulici.

Většina textů objevuje pozapomenuté ale přesto pestré lidské osudy, často na pozadí historických událostí, přesahujících slánský region. Přestože se ve své většině nejedná o postavy celonárodního významu, důležitost informací to nijak nesnižuje. Jednotlivé studie totiž dokazují, že bádání o naší minulosti a lidech, kteří ji utvářeli, nikdy nekončí. Stále je co a koho objevovat a tak zaplňovat pomyslná bílá místa minulosti.

Sborník, představený ZDE. Byl vydán díky podpoře města Slaný, Středočeské vědecké knihovny v Kladně a spolku Wotrubia. Za cenu 100,- Kč je možné ho zakoupit ve Slaném v knihkupectví Kanzelsberger, v Infocentru pod Velvarskou branou, v knihkupectví a antikvariátu Romana Kabátka a ve Vlastivědném muzeu. Přespolní zájemci mohou využít e-shop www.dumknihy.cz.

Všichni, kteří se zajímají o dosud neprobádanou a nepublikovanou historii Slaného, ale i celého regionu Slánska a Kladenska, by si novou publikaci neměli nechat uniknout. Ideální dárek před blížícími se vánočními svátky.

Autor: Pavel Bartoníček, editor sborníku