Věnec nejprve položila poslední přeživší ležácké tragédie Jarmila Doležalová rozená Šťulíková, dále představitelé politického a veřejného života, členové Československé obce legionářské, sokolové, skauti a další.

Za Československou obec legionářskou věnec položili předseda Pavel Budinský a František Bobek, za kladenské legionáře 8 členná delegace. Následovala česká státní hymna a čtení jmen zavražděných ležáckých obyvatel. Po přivítání účastníků ředitelem Památníku Lidice Eduardem Stehlíkem si přítomní vyslechli modlitbu za oběti ležácké tragédie.

Program pietního aktu pokračoval vystoupením pěveckého sboru Zvoneček ZUŠ Slatiňany. Na závěr ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík vyzval předsedu Senátu Parlamentu ČR Miloše Vystrčila a předsedu Československé obce legionářské Pavla Budinského k zapálení světla 13. ročníku Ohně (bez) naděje. Eduard Stehlík také poděkoval všem přítomným za uctění památky vyvražděných ležáckých obyvatel. Pietní akt byl ukončen seskokem výsadkářů 43. výsadkového pluku AČR z Chrudimi do prostoru u mohyly.

Osada Ležáky za 2. světové války poskytla úkryt parašutistům skupiny SILVER A s radiostanicí Libuše. Na své vlastenectví a odvahu doplatili ztrátou svých životů. Dne 24. 6. 1942 do malé české osady vtrhli nacisté a předvedli další zrůdnost na bezbranných civilních občanech.

Ještě téhož večera zavraždili nedaleko Zámečku 33 obyvatel Ležáků, 18 žen a 15 mužů. Čtyři osoby z Ležáků a dalších více než čtyřicet spolupracovníků parašutistů zastřelili 25. června a 2. července 1942. Všech 13 dětí odvezli ještě v noci z 24. na 25. června do Prahy, poté do internačního tábora v Lodži, případně do dětského domova v Puščikovku nedaleko Poznaně. Sestry Jarmilu a Marii Šťulíkovy vybrali k poněmčení a předali je pod cizími jmény do německých rodin.

Jedenáct ležáckých dětí našlo smrt 25. července v plynovém voze v polském Chelmnu. Příbuzní parašutistů a jejich spolupracovníci v počtu 254 osob byli hromadně popraveni 24. října 1942 v koncentračním táboře Mauthausen. Vraždění českých vlastenců v souvislosti s heydrichiádou probíhalo v Mauthausenu ještě v lednu 1943.

Další muži a ženy buď z blízkosti Ležáků nebo z pardubického regionu, zatčení jako spolupracovníci paravýsadku Silver A se ocitli v koncentračních táborech Osvětim, Buchenwald a Ravensbrück, tři z nich nelidské podmínky nepřežili.

Čest jejich památce! Nikdy nesmíme zapomenout.