Děti se nejdříve naučily písničku Včelky bzučí kolem nás na nápěv písničky Pec nám spadla. Celá akce se realizovala na venkovní zahradě po třídách. Děti se vždy shromáždily u skleněného úlu, který byl zatím zavřený.

Ředitelka přivítala včelaře a zahájení se ujala včelka Julka: „Jak se máte?“ „Jak se to chováš?“, ohradil se včelař Pepa na včelku Julku. „To nevíš co máš nejdříve udělat, když někam přijdeš?“ „Pozdravit“, napovídaly děti „a představit se“, rychle dodaly.

Julka se tedy opravila, pozdravila a představila se. Včelař Pepa a včelařka Radka se také představily a po té děti seznámily s životem včel, včelařskými pomůckami a nakonec děti hlasovaly v soutěži o krásu. Radka si na sebe vzala včelařskou bundu s kloboukem a rukavicemi a Pepa si oblékl starou kuklu.

A kdo se dětem nejvíce líbil? No samozřejmě – Radka. Pak včelka Julka promluvila a sdělila dětem, že se již nyní mohou podívat na její sestřičky. Po otevření skleněného úlu děti hledaly trubce a našly ho, protože vědí, že to je tlustá včela s velkýma očima. Pak děti dostaly svůj úkol – měly sbírat nektar a pyl v podobě pampelišek a sedmikrásek na kartičkách. To bylo radosti.

Každý musel přinést pouze 1 květinu a byl vyslán znova pro další. Po vysbírání všech kartiček dostaly těžší úkol – najít v trávě trubce a matku. Ti, kteří hledali matku to měli složitější, protože museli letět nad všemi kartičkami. To bylo výskotu a radosti, když našli matku. A pokud nějaká včelka (dítě) na někoho omylem narazila, musela se hned omluvit, jako to dělají včelky. Děti vše moc bavilo. Ale čekalo je ještě překvapení, a to v podobě kouzelného stolečku.

Děti přišly ke stolečku a čarovaly – pod bílým ubrusem se objevila plástev s medem. Dětské prstíky se zabořily do plástve a když je strčily do svých pusinek, musely to opakovat pak ještě mnohokrát, protože med jim opravdu chutnal.

Čas neúprosně běžel, a tak ač neradi, jsme museli zavelet konec ochutnávky medu, děti se seřadily a obdržely z ruky učitelek knížku z nakladatelství Advent-Orion s názvem Medové příběhy, kde se s rodiči dozvědí další informace o včelkách. A některé děti na knihu až moc pospíchaly. Nastalo společné focení, závěrečná písnička Včelky bzučí kolem nás a pak hned opět do třídy na pokračování dalších vzdělanostních aktivit.

A to se opakovalo i u dalších 2 tříd. Po 3.třídě začalo pršet, a tak se musely všechny pomůcky přemístit do prostoru školky a poslední třída prožila aktivitu pod střechou, takže to pak měly velice blízko a rychle na oběd. Děti tak poznaly důležitost našich včel v přírodě a naučily se poznávat dělnici, trubce a matku, viděly jak ve skleněném úlu se žádná včela nehádá, nestrkají do sebe, ale jsou k sobě ohleduplní a navzájem si pomáhají, takže věříme, že i po přečtení knihy Medové příběhy se pak i někdo v budoucnu rozhodne stát se včelařem, a to bude pak pro všechny ta nejlepší odměna.

A nastalo loučení. Za včelaře se rozloučila i včelka Julka. Za tuto akci patří největší poděkování celému učitelskému týmu MŠ Lacinova, že se všemožnými způsoby snaží působit nejen na charakter dětí, ale také na jejich vědomostní potenciál inovativním způsobem vzděláváním tak, jak doporučuje MŠMT ve svých vzdělávacích programech.

Po aktivitě pak včelaři rychle odjížděli na včelín, aby včelky ze skleněného úlu vrátili opět do jejich úlu a pokračovaly tak ve své práci se svými sestřičkami. Po zhodnocení přínosu celé akce se pak ředitelka Renata Šulcová rozhodla, že na podzim zrealizuje s lesním pedagogem Josefem Vavříkem ještě Projektový den formou lesní pedagogiky zaměřené na myslivost a les. I z této akce Vám pak přineseme čerstvé informace a ti rodičové, které zvažují, do které školky dát své dítě pak mohou využít právě tu školku, která nejvíce a nejkvalitněji působí na vzdělávání jejich dětí a růst jejich charakteru.