Každá z kapitol jejich nové knihy začíná vyobrazením i popisem erbu a datací období majetkové držby u nás. Poté následují pasáže o rodové historii a exkurz do prostředí hradních a zámeckých sídel.

Bohatá obrazová příloha

Text knihy obsahuje mnoho kompaktně stylizovaných informací, je doplněn bohatou obrazovou přílohou a jeho hodnotu zvyšují přesahy do současnosti.

Sklad Na Rock.
Skupina Sklad Na Rock se chystá na živé hraní, konečně pokřtí album Tři na zteč

Lze se dozvědět o dějinách jednotlivých památkových objektů a jejich aktuálním technickém stavu. Obzvláště poučné je poznat příběhy zkázy a následné záchrany architektonicky hodnotných staveb - podíl opravených hradů a zámků se během uplynulých třiceti let sice zvýšil, ale přesto je velké množství těchto památek ohroženo i v současnosti. V textu knihy se vyskytují nepřesnosti – spisovatel Jaroslav Hašek (+ 3. 1. 1923) nemohl po roce 1924 v období správy hradu Lipnice Klubem českých turistů být v tomto objektu průvodcem. V souvislosti se zámkem Radovesnice je nepravdivý údaj o vlastnictví příslušné lokality pražským arcibiskupstvím v roce 1266 (do tohoto právního stavu bylo biskupství pražské povýšeno až v roce 1344).

V oblasti umění je významný sochař a štukatér Baltazar Fontana nesprávně označen jako autor maleb v interiérech kláštera v Hradisku u Olomouce. Majitelem zámku Defurovy Lažany se v roce 1940 stal průmyslník Otokar Kruliš – Randa, nikoliv Řanda. Dále - zámek Nové Hrady u Litomyšle nekoupili současní vlastníci od potomků posledních předúnorových majitelů Bartoňů z Dobenína, ale od jejich příbuzných - rodina Čerychů není v textu zmíněna.

Nesprávné označení erbů

Obdobně jako v knize o britské šlechtě nejsou správně popisovány erby. Např. odvrácené černé orlice – štítonoši erbu rodu Baillet – Latour jsou popsány jako orli (!) – v heraldice se orel od orlice vizuálně liší počtem hlav – kreslí se se dvěma hlavami, orlice jako jednohlavá. V děleném erbu rodu Defours je v horním zlatém poli černý korunovaný orel naopak popsán jako orlice (!).

Vzpomínka na Jaroslava Fraňka.
Rozvědčík si připomíná legendárního nezabudického Jaroslava Fraňka

Co se dále týká štítonošů – jedná se o stojící figury, jejich poloha je přesto popsána nejednotně - správně v případě odvrácených zlatých lvů erbu rodu Bretton, nebo zlatých přivrácených a zpříma hledících lvů erbu rodu Rohan z Guéménée - chybně v souvislosti s nesprávně popsanými orlicemi erbu rodu Baillet-Latour, kde tyto na zelené arabesky dosedají (!). Dalšími výběrovými příklady je polcený erb rodu Laboriett de Saisac – levá polovina štítu – v modrém poli mj. zlaté břevno s modrou lilií, ale v popisu je uvedeno, že toto břevno levou polovinu štítu dále půlí (!) a zejména erb rodu De Saint-Genois d´ Anneaucourt – v červeném poli modrý svatoondřejský kříž se stříbrným lemem a pěti stříbrnými růžemi (se zlatým semeníkem) je popsán jako dvě modrá břevna umístěná pokosem a pošikem (kosmo a šikmo).

Shrnutí

Nepřesnosti v heraldické terminologii poněkud snižují výsledný dojem z knihy. Jejím účelem nebylo uceleně zpracovat dané téma, ale především upozornit na souvislosti mezi příslušníky frankofonní šlechty a českými zeměmi. Tento cíl byl splněn. Autoři měli hlouběji proniknout do pravidel heraldiky, předešlo by se nekorektním popisům jednotlivých erbů. Bonusem navíc je polygrafické zpracování – retrospektivní styl vizuální podoby knihy evokuje dobu, ve které aristokraté prožívali derniéru své společenské úlohy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Z osmnácti, původem frankofonních dynastií (některé vymřely již před rokem 1918), se po dějinných zvratech 20. století mohli morálně domoci svých práv příslušníci třech z nich, ale pouze členové rodu Mensdorff – Pouilly žijí v České republice i v současné době.

Stanislav Vaněk

Ilustrační foto
Jaké jsou práce snů dneška? Správce opuštěného ostrova nebo mazlič koťat