Někteří z jejích příslušníků náleželi mezi tzv. válečnickou aristokracii husitské doby včetně Hertvíků z Rušinova, kterým je věnován nejnovější sedmnáctý svazek edice.

Jan Hertvík z Rušinova

Nejvýznamnějším členem rodu byl Jan Hertvík z Rušinova, který se stal předmětem zájmu PhDr. Martina Musílka. V knize lze podrobně nahlédnout do světa dobových vojenských ležení, bitev, obléhání hradů i měst a diplomatických jednání, jejichž výsledkem byly často zcela protichůdné změny postojů důležitých hráčů na pomyslné politické šachovnici. V první části publikace autor sleduje osudy vladyků z Ostružna – Hertvíkových předků.

KUKO známé i neznámé. Kraj, který si zamilujete na fotografiích Kolínského fotografa Josefa Čáslavy v Katedrále Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v Kutné Hoře Sedlec.
KUKO známé i neznámé aneb navštivte výstavu Josefa Čáslavy

Poté život Hertvíkův i jeho mladšího bratra - roky mládí a zrání prožité v prostředí lapkovských tlup (ke srovnání se nabízí analogie s životem Jana Žižky z Trocnova) v době posledních let vlády krále Václava IV. Nejpodrobněji jsou popsány souvislosti vojenské a politické kariéry i společenského či ekonomického vzestupu Jana Hertvíka, kdy se dosud nevýznamný a nezámožný muž stává orebským hejtmanem, získává vojenské „ostruhy“ obléháním hradu Lichtenburka (nyní Lichnice), města Kolína i účastí v dalších bojových akcích. Autor věnuje značnou pozornost Hertvíkovu osudu i v době po Lipanech, jeho politickému vztahu k Hynku Ptáčkovi z Pirkštejna a tehdejšímu zemskému správci Jiřímu z Poděbrad - poté se život společensky povýšeného a zbohatlého (byť brzy následoval majetkový úpadek jeho dědiců) příslušníka tzv. válečnické aristokracie uzavřel.

Sídlo rodu Hertvíků

V rámci analýzy majetkových poměrů Jana Hertvíka z Rušinova je čtenář proveden sídly rodu Hertvíků (včetně počítačových rekonstrukcí jejich původní podoby), z nichž nejznámější jsou dochované zříceniny hradů Lichnice a Oheb stojící na Chrudimsku.

Kostka dostala díky grafiťákům ProroKovi, Jirkovi Dosy Dossovi & Oliveru Hellernovi nový kabát. Jak se vám líbí?
Animovaná postava i motivační citát. Kostka dostala nový graffiti kabát

Ve druhé části knihy autor zasazuje osobnost Jana Hertvíka do přediva sociálních a ekonomických reálií souvisejících s jeho příbuznými, přáteli, nepřáteli, družiníky, poddanými. Také kapitoly věnované dobovým politickým souvislostem převážně spjatých s úlohou východočeské šlechty ve víru husitských bouří jsou informativně nadmíru hodnotné.

Důkladná práce s archivními prameny

Sedmnáctý svazek edice Šlechtické rody Čech, Moravy a Slezska obsahuje obzvlášť velké množství analyticky vypracovaných tabulek a pečlivě nakreslených map dokládajících společenskou, politickou, ekonomickou i sociální mobilitu Jana Hertvíka a příslušníků vyšší či nižší šlechty v záležitostech zemského (spojenecké smlouvy týkající se tzv. landfrýdů) i evropského významu (tzv. stížné listy vyjadřující protest proti upálení Mistra Jana Husa), ale především autorovu důkladnou práci s archivními prameny.

Bajzův koloniál byl dříve prázdnou budovou
Jak vypadá Kouřim 27 let po natáčení seriálu Bylo nás pět?

Nechybí ani exkurz do oblasti sfragistiky – pečetě přivěšené k příslušným listinám jsou takřka jediným dochovaným konvolutem rodových movitostí. V rozsáhlém textu knihy (795 str. včetně rodokmenů, poznámkového aparátu a rejstříků) se objevuje informace o čtrnáctidílném Sedláčkově kompendiu Hrady, zámky a tvrze Království českého – vydaných dílů je však patnáct. V souvislosti s nástupnictvím Trčků z Lípy na bývalých panstvích Hertvíků z Rušinova je zmíněna smrt Adama Erdmana Trčky v říjnu 1634. Jako důstojník přísahou věrný Albrechtovi z Valdštejna byl téhož roku v Chebu zavražděn, ale stalo se tak 25. února.

Shrnutí

PhDr. Martin Musílek důkladně pronikl odbornou a zároveň čtivě napsanou monografií do reálií Království českého i tamní neklidné doby první poloviny 15. století. Výjimečným aspektem, který v knihách s obdobnou tématikou často nebývá, je objektivní vystižení lidského profilu Jana Hertvíka z Rušinova – nositele erbu černého kosmého břevna ve zlatém poli, typického představitele tzv. válečnické aristokracie, posléze hejtmana čáslavského kraje, ale především muže žijícího ve složitých časech, který se snažil dostát dobově vnímané šlechtické cti. 

Stanislav Vaněk

Muzea na Kolínsku dnes lidem připomínají křesťanský pohyblivý svátek. Nanebevzetí se slaví určitý počet dnů od Velikonoc a dodržují se při něm konkrétní zvyky.
Muzea na Kolínsku prozrazují, jak při Nanebevzetí odvrátit bouřky