Další uprchli či byli donuceni k odchodu ze země, ale pohroma teprve nastávala - nucené soužití zbylých patricijů i ostatních obyvatelů měst s vojáky ve stále více se roztáčející spirále třicetileté války. Jednalo se vždy o krutou a optikou „velkých dějin“ ovlivněnou realitu? Lze odpověď na tuto otázku nalézt v knize Měšťan a šelma od PhDr. Jana Kiliána?
Jako šelma byl tehdy nazýván nepoctivý či krutý člověk, vojáka nevyjímaje. Toto slovo plně vystihuje obsah publikace, která se skládá z úvodní stati, textového medailonu o studiu příslušného tématu, šesti kapitol a závěru, který problematiku měšťansko-vojenského soužití opakovaně shrnuje. Studium tématu seznamuje s metodologií, záběrem výzkumu a předem tak lze dedukovat badatelský přesah mimo české země. Autor v kapitolách o třicetiletých bojích, chování vojáků, měšťanech ve zbrani, násilí, obranných mechanismech či spolupráci mezi soldateskou a měšťanstvem předkládá obraz válečného mikrosvěta měst. Precizně a věcně popisuje lokální zkázu i prosperitu, násilnosti páchané na civilním obyvatelstvu i navazování společenských či ekonomických kontaktů mezi městskými lidmi a vojáky. Dále je nutné ocenit výzkum v zahraničních archivech - události odehrávající se v českých městech jsou tudíž konfrontovány s děním na území dnešního Německa a Polska.
Publikace obsahuje exkurzy do prostředí měst ležících v tehdy německé jazykové oblasti – Horní Slavkov, Krupka, Náchod, ale i ve vnitrozemí – Praha, Mělník, popř. v jednotlivých kapitolách je popsáno více událostí souvisejících s válkou – Kašperské Hory, Slaný aj. Kosmopolitismus doby je příkladně prokázán na osobě koželuha a měšťana Michela Stüelera z Krupky, který byl
nucen poskytnout svůj dům několika vojákům císařské armády odlišného původu (Chorvatsko, Salcburk, Jindřichův Hradec, Hlivice) – přesto vzájemně komunikovali v němčině. Na případu podruhyně Markéty Nádeníkové ze Slaného, která podala žalobu ve věci násilí vojáků vůči své osobě, je zřejmé, že její jednání neodpovídalo tradovanému obrazu o mentálně bezbranném civilním obyvatelstvu vůči agresivitě a bezpráví.
Kniha obsahuje reprodukce proslulého Callotova grafického cyklu Velké hrůzy války, které tvoří ilustrační předěly mezi kapitolami a závěr textové části je doplněn barevnou obrazovou přílohou. Střídmé použití fotografického materiálu, byť mohl být využit např. sbírkový fond grafiky s tématikou třicetileté války (hrad Český Šternberk), pozitivně ovlivňuje celkové vyznění publikace, neboť množství informací, vybízejících k přemýšlení nad dobovými souvislostmi, dává důvod k použití menšího počtu vizuálních prvků.
Publikace Měšťan a šelma je nahlédnutím do městského prostředí v českých zemích, Německu a Polsku, ohroženého událostmi třicetileté války. Autor formou statistické syntézy objevuje příběhy lidí minulosti. Lze však po přečtení knihy odpovědět na otázku, zda se ve vztahu měšťan – voják vždy jednalo o krutou a optikou „velkých dějin“ ovlivněnou realitu? Ano, ale nejednoznačně. Situace v jednotlivých městech se tehdy lišila, neboť měšťané (a ostatní obyvatelé) i vojáci, byli lidé různé mentality a charakterových vlastností.
Autor: Stanislav Vaněk, nezávislý publicista
