Obsáhlá expozice vyplňuje prostory v přízemí muzejní budovy. Uspořádána je chronologicky a zároveň tematicky – to umožnuje společenskou roli i mecenát Lichtenštejnů posoudit v plném rozsahu. Instalace obsahuje obrazy, sochy, listiny, kresby, grafiky, heraldické památky, knihy, zbraně, textilie, mince či předměty denní potřeby.
Příběh lichtenštejnského vlastnictví Opavska a Krnovska (nepřímo i dalších regionů Moravy a Čech) je „vyprávěn“ počínaje Karlem I. z Lichtenštejna, jeho potomky a předměty s nimi souvisejícími – právní rámec zastupují např. listiny o udělení Opavského a Krnovského knížectví v léno či písemnosti spojené s výkonem moci Janem Adamem Ondřejem z Lichtenštejna ve vztahu ke stavům obou knížectví a jejich úředním strukturám reprezentovaných ukázkami heraldické výzdoby erbovní galerie bývalé stavovské sněmovny v opavském minoritském klášteře.
Obrazové portréty a fotografie přinášejí vizuální podobu rodových příslušníků – od Karla I. z Lichtenštejna až po Jana II. z Lichtenštejna, mecenáše a donátora Slezského zemského muzea v Opavě i jiných kulturních institucí. Válečné časy, kdy žil Karel I. z Lichtenštejna, jsou připomenuty unikátně dochovanými bojovými prapory, např. Adama Václava Těšínského.
Obsáhle je pojednáno o církevním mecenátu Lichtenštejnů (poutní kostel Panny Marie Sedmibolestné a Povýšení svatého Kříže na Cvilíně - jeho historii, výzdobě i následné tradici poutí je věnován samostatný prostor výstavy) a doméně lichtenštejnského podnikání - lesnictví (vznik lovecko-lesnického muzea na zámku v Úsově) i s ním související myslivosti.
V expozici je také vystaven soubor cenných lichtenštejnských ražeb, ale více měla být vysvětlena účast Karla I. z Lichtenštejna na řízeném ekonomickém úpadku země, kdy byl, jako člen pobělohorského mincovního konsorcia, odpovědný za znehodnocování peněz, na kterém se obohatil. V dějinných souvislostech je ovšem objektivně posouzena pozitivní úloha následujících generací příslušníků rodu v péči o majetek i rozvoj Opavska a Krnovska (nepřímo i dalších regionů Moravy a Čech), např. filantropická činnost hraběnky Marie Eleonory Harrachové roz. z Lichtenštejna, majitelky panství a zámku v Kuníně, kde se v zámecké škole vzdělával i budoucí historik František Palacký.
Výstava je doplněna (mimo expozici) informacemi o dějinách Slezského zemského muzea v Opavě, neboť bylo postaveno na místě v 19. století zbořeného opavského zámku Lichtenštejnů a na pozemku věnovaném jeho významným donátorem knížetem Janem II. z Lichtenštejna. Od smrti knížete Jana II. z Lichtenštejna v roce 1929 se odehrálo mnoho událostí, které ovlivnily přítomnost a vazby Lichtenštejnů k zemi, kde dříve vlastnili majetek.
Současný panující kníže Hans Adam II. z Lichtenštejna se jako zapůjčitel čtyřiceti exponátů i finančním příspěvkem podílel na uspořádání výstavy Knížata z Lichtenštejna. Páni země opavské a krnovské a tím navázal na svého předchůdce Jana II. Výstava je koncipována na odborné úrovni, která odpovídá jejímu mimořádnému významu a potvrzuje skutečnost, že Lichtenštejnové byli ve stavovské i občanské společnosti obyvateli zemí Koruny české a posléze Československa pouze v sepětí zemském, nikoliv národnostním.
Výstava Knížata z Lichtenštejna. Páni země Opavské a Krnovské – autor: Ondřej Haničák, koordinace: Denisa Hradilová, odborná spolupráce: Irena Korbelářová, Johann Kräftner, Karel Müller, Arthur Stögmann, Michael Schweller – Slezské zemské muzeum v Opavě ve dnech 24. 5. 2023 – 28. 1. 2024
