František Haan (1. část)

Jedná se o prvního příslušníka rodu, jehož životní osudy lze poznat poměrně detailně zásluhou nedávného objevu pozůstatků rodového archivu. Dětství prožil v Českých Budějovicích, kde absolvoval pět tříd (1910) německé reálky. Dále se vzdělával, nejprve v oboru lesnictví na dvouleté lesnické škole v Českých Budějovicích. Vydal se do světa na zkušenou a dne 27. září 1913 složil ve Vídni státní zkoušku z ochrany lesa a pomocné technické služby. Již v době svých studií pracoval jako praktikant na Slovensku ve službách knížecího rodu Windischgraetzů. Nedlouho před vypuknutím první světové války se stal jeho prvním řádným zaměstnavatelem hraběcí rod Sizzo-Norrisů a František Haan pracoval několik měsíců jako lesník v Krummussbaumu v Dolních Rakousích.

Posléze se vrátil se do Českých Budějovic, kde byl krátce zaměstnán u dřevařské firmy. Poté, co vypukla první světová válka, vykonával v několika časových etapách lesnické povolání na c. a k. privátním a rodinném statku v Rorregu s výjimkou delšího období, kdy narukoval ke střeleckému pluku č. 29. Ještě před skončením bojů byl z důvodů válečného zranění demobilizován a vrátil se ke svému civilnímu zaměstnání. Jeho novým působištěm se stalo město Laak bei Süssenheim ve Štýrsku. Zde jej zastihl konec války. Dle platné mírové smlouvy připadla část tohoto území nově vzniklému státu – Královstí Srbů, Chorvatů a Slovinců, tedy Jugoslávii. Jako cizí státní příslušník byl v roce 1919 vypovězen, bylo mu však vystaveno kladné hodnocení jeho pracovní činnosti.

Kladenské dvorky 2021.
Letošní Kladenské dvorky jsou připravené na všechny varianty

Po návratu domů do Českých Budějovic si František Haan zvolil československé občanství a působil do dne 17. dubna 1920 v místě svého bydliště jako kancelářský pomocník v řadách armády nově vzniklého státu. Přes veškerou snahu se mu nepodařilo nalézt uplatnění v oblasti lesního hospodářství a nadále pracoval jako kancelářský pomocník v Zemském úřadu péče o válečné poškozence se sídlem v Bratislavě. Změna nastala i v jeho soukromém životě. Oženil se a jeho manželkou se stala Miloslava Reitmayerová narozená dne 28. září 1895, dcera významného českobudějovického kulturního

mecenáše Václava Reitmayera. Mladí manželé nejprve bydleli v Bratislavě, kde se jim dne 15. ledna 1924 narodil první potomek, syn Vladimír. Poté byl František Haan přeložen do Košic. V tomto městě, ležícím na východě Slovenska, spatřily světlo světa i jeho další dvě děti. Nejprve se dne 24. prosince 1928 narodila dcera Eva a o čtyři roky později, dne 24. září 1932 syn Boris. Ekonomická situace rodiny nebyla zřejmě nejlepší, neboť František opakovaně nabízel své služby jako lesník a ucházel se, bohužel bezvýsledně, o přijetí do služeb jiných úřadů, kde by mohla být jeho práce lépe finančně ohodnocena. Nepřízeň osudu jej provázela i nadále, neboť jeho manželka Miloslava onemocněla nevyléčitelnou chorobou. Zemřela a dne 3. prosince 1936 proběhl za účasti rodinných příslušníků a přátel pietní obřad na hřbitově v Košicích.

Autor: Stanislav Vaněk, nezávislý publicista

#clanek|5690770#