Hygienici na Vysočině zatím trasování zvládají, ale jsou na pokraji sil

Hygienické stanice uvažují o trasování pouze vážných případů covid-19. Tak informoval v pondělí 7. září vládu podle premiéra Andreje Babiše ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Více informací by podle ministra Vojtěcha měli hygienici dostat do pátku.

S problémy se potýkají nemocnice, které hlavně o víkendu nestačí vyhodnotit a zpracovat vzorky od testovaných pacientů. Stejně je to s hygieniky. Personální situace krajských hygienických stanic není po letech škrtů nijak uspokojivá. A dosud leží trasování kontaktů nakažených pacientů jenom na hygienicích. Například krajská hygienická stanice v Jihlavě přišla podle Jiřího Kose v minulosti o desítky zaměstnanců. „Z původních 160 zaměstnanců jsme v rámci takzvaného zeštíhlení úřadů v minulých letech přišli minimálně o čtyřicet lidí, které jsme museli propustit. Ty pracovní síly nám teď logicky chybějí,“ povzdechl si.

Trasování je pomalé

Na testy se čeká, lidé si je raději platí sami a volají těm, s kým byli v kontaktu. Trasování je pomalé. Než se dozvíte, že jste se potkal s infikovaným a mohl od něj vir chytit, můžete virus dál roznášet v práci i doma. Obzvlášť nyní, když většina případů je bezpříznakových. Tak si stěžují na sociálních sítích pacienti, kteří se nechali v poslední době na koronavirus testovat. Podle starostů měst a obcí nemá trasování a chytrá karanténa žádný význam, když hygiena obecní samosprávě nedává informace, jesli je u nich někdo nakažený.

„Myslím že něco takového by mohlo fungovat při malém počtu nakažených, ne teď. Problém je, že to bude generovat velké množství false positives. Stačí, že se nakažený člověk projede autobusem, projde v parku, a hned jsou tam stovky potenciálně nakažených. I když reálně nemusí být ani jeden. Na výsledky se čeká, a to lidi stresuje. Moje kamarádka čeká už na výsledek testů několik dnů,“ konstatoval odborník na komunikační technologie Pavel Prchal z Havlíčkova Brodu. Podle krajské hygieny trasování není jednoduchá záležitost, ale zatím černý scénář naprostého kolapsu trasovacího systému nenastal.

„Situaci zatím zvládáme, ale jsme už pravda, na hranici sil. Trasování je podmíněno četností výskytu kontaktů pozitivních pacientů, kterých neustále přibývá. Ovšem pokud dojde k masivnímu výskytu koronaviru hlavně ve školách, pak to bude skutečně k neutrasování,“ reagoval Jiří Kos.

Hygiena s námi nekomuikuje, stěžují si starostové

Chytrá karanténa a trasování nakažených? „Pro starosty na obcích to nemá žádný význam. Je to k ničemu. Hygiena s námi nekomuikuje, neznáme počty nakažených," postěžoval si předseda Svazku obcí Podoubraví Václav Venhauer z Libice nad Doubravou. Jak dodal, starosta v každé obci by měl vědět, jestli je v jeho vesnici někdo nakažený. „Záleží na tom provoz úřadu, pošty, školy, obchodu… Argumenty že informace o nákaze vyvolá mezi lidmi zlobu, je nesmysl. Starosta není hlupák a ví, s čím může jít na veřejnost," dodal Venhauer.

Například ředitelka pražské hygienické stanice Zdeňka Jágrová už koncem minulého týdne prohlásila, že Praha přestává zvládat dohledávat kontakty nakažených. Pražským hygienikům budou pomáhat nevytížení pracovníci stanic z jiných krajů. Dle názoru zdravotníků je otázka, zda se opravdu „nevytížení hygienici“ v jednotlivých krajích vůbec najdou.

Pravidelné přesčasy

Podle Jiřího Kose hygienici v Kraji Vysočina rozhodně nevytížení nejsou, spíš naopak. Pravidelné přesčasy jsou norma. „Na akci koronavirus pracuje v současné době každý, kdo má ruce a nohy. Věnuje se mu celá naše epidemiologie k tomu nejméně polovina zaměstnanců z jiných oddělení jako je třeba oddělení hygieny práce, odbor komunální hygieny nebo odbor hygieny dětí a mladistvých. Jenže tady bych chtěl zdůraznit, že náplní naší práce není jen koronavirus, ale máme za povinnost další úkoly vyplývající ze zákona. Kontrolní činnosti, prevenci a vydávání úředních rozhodnutí v předepsaném termínu. Takže musíme práci rozumně rozdělovat mezi všechny naše zaměstnance. Ale jak říkám, jsme na hraně se silami,“ zdůraznil Jiří Kos.

Přetížení se ale necítí jen hygienici, stejně jsou na tom i krajské nemocnice. „Jsme jediná nemocnice v Kraji Vysočina, kde se testy provádějí dokonce už sedm dní v týdnu. Denně testujeme až dvě stě pacientů a počty odběrů stále stoupají," popsala situaci v jihlavské nemocnici mluvčí Monika Zachrlová. Jak zdůraznila, v Jihlavě se na infekčním oddělení neléčí jen kovidoví pacienti z Jihlavy ale z celého kraje. „Praxe je taková, že část testů se provádí u nás a část vzorků posíláme k testování na Státní veterinární ústav v Jihlavě. V současné době připravujeme výběrové řízení. Na jeho základě chceme koupit do naší laboratoře moderní přístroj, který nám umožní co největší množství testů zvládnout u nás v nemocnici," dodala Zachrlová.

Nákaza se šíří ve školách na Vysočině, v karanténě je už několik tříd

Náměstek pro zdravotnictví Vladimír Novotný na posledním zasedání bezpečnostní rady Kraje Vysočina v pondělí 7. září sdělil, že v posledních dnech byly postupně navyšovány odběrové kapacity nemocnic, ale problém je s vyhodnocováním vzorků, a to zejména o víkendu. „V současné době jedná kraj s Ústavem molekulární genetiky Akademie věd ČR, který denně zvládne vyhodnotit až pět tisíc vzorků a v současné době má volné kapacity,“ sdělila mluvčí kraje Jitka Svatošová.

Podle vyjádření Pavla Fraňka, náměstka hejtmana pro oblast sociálních věcí, projde navíc tento týden školením zdravotnický personál ze všech dvaceti krajem zřizovaných pobytových sociálních zařízení, aby mohli v budoucnu odebírat vzorky klientů i zaměstnanců přímo v Domovech, což výrazně uleví jak odběrným místům v nemocnicích tak i výjezdové sanitce zdravotnické záchranné služby.

Podle Petra Janáčka mluvčího zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina záchranka vyjíždí na testování pacientů na základě požadavků hygieniků. „Zatím dokážeme zajistit testovací výjezdy třikrát do týdne, v pondělí, ve středu a v pátek. Jezdíme například i do různých sociálních zařízení, třeba domovů důchodců, opět podle pokynů hygieny. Počty testů se různí,“ konstatoval Janáček.

Jen u vážných případů

Hygienici uvažují o trasování pouze u vážných případů covidu-19. Tak informoval vládu podle premiéra Andreje Babiše (ANO) ministr zdravotnictví v pondělí 7. září. „Více informací by mělo být oznámeno do pátku," řekl Babiš na tiskové konferenci. Změna by se mohla týkat také lidí, kteří používají respirátor. „Ti by po setkání s infikovaným nemuseli do karantény," nastínil Babiš jednu z možností kterou hygienici zvažují. Podle premiéra je v karanténě velké množství lidí, kteří ale nemají žádné příznaky.

Lidé by nechodili už ani na testy, pokud by se jim nepřitížilo. Ministerstvo zdravotnictví pro hygieniky připravuje metodické pokyny. „Musí se přehodnotit systém trasování lidí bez symptomů. Musí se upravit metodika, zda je opravdu nutné obvolávat všechny druhé nebo třetí kontakty nakaženého,“ nastínil další postup člen řídícího týmu Chytré karantény Petr Šnajdárek. Hygienici by tak nově kontaktovali jen nejbližší okolí nakaženého. Dále by pak sledovali pouze kontakty, u kterých se vyskytnou příznaky nákazy covidem-19.To by mělo být podle hygienika Jiřího Kose dostačující protože sice přibývá nových případů ale nikoliv nakažených ve vážném stavu. Lidé by měli především brát vážně riziko nákazy, dodržovat hygienu a nosit roušky tam, kde je to předepsáno.

S rouškou nebo bez? Žáci tápou při obědě v centrální třebíčské jídelně

Do trasování kontaktů nakažených koronavirem by se mohli zapojit policisté, pokud bude potřeba dále posilovat kapacity hygienické služby, uvedl na stránkách Seznamu ministr vnitra Jan Hamáček.

Podle Ministerstva zdravotnictví seznam laboratoří v celém Česku, kde je možné nechat si udělat test na koronavirus, přesáhl stovku. Sto osm laboratoří už se minulý týden přiblížilo k hranici 13 tisíc otestovaných vzorků za den. V neděli 6. září, kdy jsou tradičně čísla nižší, otestovaly laboratoře 7 tisíc lidí, z nichž pozitivních vyšlo 411.