Projekt ke stavbě domu v Rybářské ulici vypracoval roku 1903 vrchní městský inženýr pan Hartel a celá stavba včetně vybavení stála město 123 073 korun. Do provozu byla uvedena v únoru 1905 se stovkou starých lidí, ubytovaných ve tří a čtyřlůžkových pokojích. Zpočátku bylo ve starobinci umístěno 100 lidí ve tří a čtyř lůžkových pokojích.

Pro potřeby domova sloužilo i malé živočišné hospodářství se zeleninovou zahradou. Už z názvu je patrné, že budova byla využívána pro sociální účely, v padesátých letech minulého století byl v jedné části internát stření školy. V té době prošel objekt rozsáhlou opravou a v roce 1957 měl domov důchodců 187 klientů, o které pečovalo čtyřiadvacet zaměstnanců včetně řádových sester.

Od roku 1975 se stal součástí Okresního ústavu sociálních služeb a nyní patří do komplexu domova seniorů Bílá Opava. Další velká oprava musela být provedena po ničivých záplavách v roce 1997, kdy byl celý suterén domova pod vodou a v úrovni terénu stála voda do výše jednoho metru.

Domov seniorů na Rooseveltově ulici tvoří komplex tří navzájem propojených budov.

Do roku 1959 patřil objekt Kongregaci sester Dominikánek a od roku 1960 byl převeden do vlastnictví ONV Opava. Jeho vybavení bylo velmi prosté. Až v osmdesátých letech minulého století začaly postupné opravy vnitřních částí a v průběhu devadesátých let byl objekt v rámci restitucí navrácen původním majitelům, tedy Kongregaci sester Dominikánek. Ta uzavřela s Okresním ústavem sociálních služeb Opava smlouvu o nájmu.

V letech 1998 až 2000 byla za plného provozu provedena další velká rekonstrukce. Roku 2005 uzavřel Krajský úřad Moravskoslezského kraje smlouvu na odkup objektu v Rooseveltově ulici a jeho převedení do vlastnictví kraje, který je též jeho zřizovatelem.

S domovem v Rybářské ulici byl sloučen do jedné organizace pod názvem Domov důchodců Opava. Ke změně názvu na Domov Bílá Opava jako domov pro seniory a domov se zvláštním režimem došlo v roce 2007.