Jedna malá, jen 2 až 4 milimetry dlouhá octomilka, zvládne za svůj krátký, asi čtyřicetidenní život, naklást až čtyři stovky vajíček. Z nich se do tří až čtyř dnů líhnou larvičky, které jsou hned při chuti. Do měsíce tu tak máme další generaci dotěrných mušek. Abyste zabránili invazi tohoto protivného hmyzu ve své kuchyni, je třeba ji udržovat dokonale čistou. Nikde nenechávejte zbytky nedojedeného jídla ani pití. Pohlídejte, aby v míse s ovocem nebyl žádný nahnilý kus a víko pravidelně vysypávaného odpadkového koše dobře těsnilo.

Při pravidelném úklidu dřezu nezapomínejte vždy nalít do odpadu přípravek na odstranění zbytků a mastnoty. Můžete použít i ocet nebo jedlou sodu.

Domácí past na ovocné mušky:

| Video: Youtube

Pokud už se u vás octomilky, které jsou známé také jako vinné, ovocné či banánové mušky objevily, je třeba vyrazit do boje a co nejdříve se jich zbavit. Na co chytíte octomilky? Osvědčených způsobů je hned několik.

Nebezpečné ovocné mušky

Nebezpečí, které ovocné mušky představují, spočívá v tom, že jsou přenašečem onemocnění. Kontaminují vaše jídlo nebo místo, kde ho připravujete. Ovocné mušky žijí a množí se na místech, jakými jsou popelnice, odpadky, sedají na výkaly. Riziko, které pro člověka představují, proto není radno podceňovat. Mohou přenášet plísně, hniloby, bakterie či kvasinky.

Jak uvedl web společnosti Nextgen Pest Solution zaměřený na hubení škůdců, mohou ovocné mušky přenášet i salmonelu a bakterie Escheria coli. Studie zveřejněná v časopise Mezinárodní asociace pro ochranu potravin Journal of Food Protection upozornila na tři hlavní rizika pro lidské zdraví, která jsou nejčastější, a proto nejvíce znepokojující. Byly to E. Coli, Salmonella  a Listeria.

 

E. coli je bakteriální patogen, vyskytující se nejčastěji ve zvířecím trusu. Produkuje silný toxin, který poškozuje výstelku tenkého střeva a může způsobit průjmy, křeče a zvracení. Infekce salmonelou jsou velmi podobné E. Coli a střevní potíže, které člověku způsobí, jsou velmi nepříjemné.

Listeria se také nachází ve výkalech zvířat. V kontaminované půdě nebo vodě ale může zůstat mnohem delší dobu. „Většina zdravých lidí vystavených bakteriím Listeria nikdy neonemocní, ale může to být velmi vážné pro těhotné ženy a smrtelné pro kojence, osoby starší 65 let a kohokoli s oslabeným imunitním systémem,“ varuje web společnosti Nextgen Pest Solution.

Domácí přírodní sprej

Společnost hubící škůdce má i návod na to, jak si levně vyrobit přírodní netoxický sprej, který zabíjí ovocné mušky. Stačí přidat několik kapek oleje z citronové trávy, rozmarýnu a máty peprné do dvou šálků vody a dobře promíchat. Směs nalít do rozprašovače a použít tam, kde vidíte ovocné mušky.

Lapač octomilek:

| Video: Youtube

Druhý možný sprej na ovocné mušky lze vyrobit smícháním vodky se šťávou z aloe vera a citronovým eukalyptovým olejem. Funguje jako repelent, ale může zabít ovocné mušky, pokud jsou postříkány přímo.

Jak chytit a zabít ovocné mušky

Možnost jak zlikvidovat malé nevítané hosty poskytují i podomácku vyrobené lapače octomilek. Octomilkám prý také nevoní hřebíček, který můžete nasypat na dno odpadkového koše. Kromě hřebíčku jim vadí i odér česneku, citronové šťávy, máty nebo eukalyptu.


Nahrává se anketa ...

Jablečný ocet v lapači

Vůni sladkého jablečného octa nemohou octomilky odolat. Vyrobte na ně proto několik pastí, které rozmístěte po kuchyni.

„Trochu octa nalijte do sklenice, otvor zakryjte igelitem a zajistěte gumičkou. Provrtejte několik malých otvorů, aby se do nich ovocné mušky mohly dostat. Jakmile budou uvnitř, už se ven nedostanou,“ popisuje nejčastější způsob odchytu octomilek web Good Housekeeping věnující se životnímu stylu.

Papírový kornout a ovoce

Do sklenice dejte trochu octa a kousek velmi zralého ovoce. Vůně hnijícího ovoce pomůže octomilky přilákat. Srolujte list papíru do kornoutu a vložte jej do sklenice, přičemž umístěte úzký otvor dolů. Kuželová past ztíží muškám, dostat se z pasti ven.

Obdobně funguje, pokud odříznete vršek plastové láhve a použijte ho jako úzký otvor (kužel), kterým mohou mušky lézt dovnitř. Tam už na ně čeká na dně lapače ocet se zralým ovocem.

Octomilky? Ocet a saponát

Pokud ovocné mušky na nastražené pasti nezabraly, zkuste jednodušší způsob. Do misky s octem, kterou nechte odkrytou, přidejte tři kapky prostředku na mytí nádobí. Ten snižuje povrchové napětí octa, takže mušky se potopí a utopí se v misce.

Past s alkoholem

Ovocné mušky milují vůni vína a piva. Zkuste proto nechat na dně lahve zbytek tekutiny a přidejte do něj pár kapek prostředku na mytí nádobí. Úzký krk lahve udrží mušky v pasti.

Masožravky

Zajímavým řešením je pořízení masožravých rostlin, například rosnatek, které si dokážou poradit nejen s octomilkami, ale i s komáry. A navíc vypadají zajímavě. Rostlinky samozřejmě umí polapit jen určité množství hmyzu, takže úklid domácnosti musí být i nadále pečlivý.

Pomocník vysavač

Pokud už se vám octomilky v kuchyni přemnožily a rojí se kolem odpadkového koše nebo posedávají po stěnách, použijte vysavač. „Silný tah a průlet tyčí luxu ovocné mušky většinou spolehlivě zabije. Pokud si chceme být jistí, můžeme pak sáček vyhodit,“ radí na svém webu iReceptář .

Feromony a světlo

Nemusíte spoléhat jen na pasti domácí výroby. „Lepivé pasti, vyrobené právě pro odchyt ovocných mušek, koupíte v obchodě. Umístěte tyto pasti tam, kde se ovocné mušky nejvíc zdržují a vyměňte je, jakmile jsou plné,“ radí web PharmEasy, zaměřený na zdraví a životní styl. Koupit si můžete i pasti, které lákají ovocné mušky pomocí feromonů a lapají je.

close Vědci využívají octomilky ke zkoumání lidských onemocnění. info Zdroj: Shutterstock zoom_in Vědci využívají octomilky ke zkoumání lidských onemocnění

„U elektronických pastí může při řešení problémů s ovocnými muškami pomoci použití ultrafialového světla. Světlo octomilky přitahuje, zatímco elektrická síť je při kontaktu zabije,“ uvádí web PharmEasy. V tomto případě ale pozor na malé děti a domácí mazlíčky, aby nedošlo k náhodnému zranění. 

Oblíbený živočich vědců

Octomilky jsou i prospěšné. Osvědčily se totiž při vědeckém zkoumání. První, kdo octomilky v laboratoři použil, byl v roce 1906 Thomas Hunt Morgan, který svůj život zasvětil studiu dědičnosti. A právě vinné mušky, konkrétně octomilka obecná, se staly ideálním modelem. Ostatně i díky nim získal tento americký vědec v roce 1933 Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství, když určil chromozomy za nositele dědičnosti genů.