Pro naše předky představovaly dnes běžně přijímané věci nevídaný luxus, bez kterého byli zvyklí se obejít.

Oblečení ano, na obnošené boty pozor

Nosit oblečení po starším sourozenci není ani v dnešním světě nic neobvyklého, zejména když rodina vychovává malé děti. Máme však jednu velkou výhodu. Dnešní děti, zejména ty nejmenší, mají často tolik oblečení, že ho nestihnou ani opotřebovat, natož roztrhat.

Mnoho kousků na sobě batolata měly jen párkrát. Proč by je potom nemohlo využít další dítě z rodiny, nebo třeba děti od přátel či známých?

close téma šetření podle babiček info Zdroj: Deník zoom_in Šetření podle babiček
Zdražování jídla, energií i věcí běžné potřeby trápí obyvatele České republiky. Jak ušetřit? Inspirujte se nápady našich babiček, které věděly, jak neplýtvat a uměly vše dobře využít

Stejně tak se vy sami můžete svých přátel zeptat, kde končí oblečení jejich dětí, pokud jsou starší a větší než ty vaše. Možná budou jen rádi, že mají věci komu předat.  Často se tak dá postupovat i s oblečením pro dospělé. Zkuste s přáteli či sousedy zorganizovat něco jako „blešák“, kam každý přinese oblečení, které už nenosí, ale je stále zachovalé.

Ideální je, když každý dá oblečení ostatním úplně zdarma. Web Ekolist přináší řadu inspirací na toto téma a zmiňuje například Veroniku Endrštovou z neziskové organizace INEX-SDA, která organizuje nejrůznější dobrovolnické aktivity včetně výměnných bazarů.

„Hlavní myšlenka je dát nový život věcem, které u jiných už dožívají, vyhnout se zbytečnému vyhazování a nakupování,“ říká Veronika Endršová.

Jak se na sítích svolává SWAP:

Problémem však mohou být boty z druhé ruky. Vypadají jako nové, dostatečně zpevňují nohu, mají i celkem fajn podrážku, tak proč by je nemohl nosit mladší sourozenec? Naše babičky je tedy s radostí posouvaly dále ve snaze ušetřit. Neudělali jste to párkrát s větším či menším úspěchem i vy? Pokud ano, udělali jste chybu.

Každý člověk, i dítě, má jiný typ chůze. Jestli použijete už obnošené boty, které před vaším dítětem „rozšlápnul“ někdo jiný, koledujete si o pořádné problémy. Takové boty deformují nohu, dokonce i držení těla. Šetřit na botách se tedy nevyplácí.

„Důležité je  nedávat dítěti již nošené boty po sourozenci nebo z bazaru. Každé dítě má specifický styl chůze a botky si takzvaně „vyšlápne“. Dítě, které obuje nošené boty má pak tendenci vtáčet nožky podle vyšláplé boty,“ potvrzuje například web Botonožka.  

| Video: Youtube

Zajedno jsou v této otázce také lékaři. Odbornice na komplexní péči o nohu Marie Součková, primářka Lékařského podiatrického centra v Praze, na svém webu uvádí: „Častý nešvar, k němuž dochází v rodinách s více dětmi, je nebezpečný. Mladší ratolesti leckdy dědí boty po starších sourozencích. Zvenčí vypadají takové boty mnohdy ještě zcela zánovní, uvnitř už ale mají stigmata, která tam zanechal předchozí nositel.“

A vysvětluje: „Obuv si totiž vytvaroval podle své nožky, která má zcela jiné charakteristické znaky než končetina jeho mladšího sourozence. V poděděných botách si tak dítě může při chůzi snadno vypěstovat nesprávné návyky.“ 

Ložnice může zůstat studená. A poslední zhasíná

Před válkou na Ukrajině se fenoménem jedenadvacátého století staly přetopené a přesvícené byty či domy. Právě v oblasti vytápění se v posledních měsících hodně vracíme k tomu, jak to dělaly předchozí generace.

Naše babičky byly v této oblasti expertky. Topilo se jen v „srdci domu“, tedy nejčastěji v kuchyni, a společenské místnosti. Ložnice zůstávaly i přes zimu chladné. Spalo se pod naditými peřinami. A jednu věc bychom si měli všichni znovu osvojit: každý za sebou zhasínal světlo.

Rozhodli jste se šetřit na energiích? Pak začněte už při výběru spotřebičů, které by měly být co nejúspornější. Vyměňte klasické žárovky za úsporné. Zbytečné je i drahé elektrické vytápění. Pokud jste si oblíbili vaření na „elektřině“, vězte, že nejúspornější je indukční varná deska.

Největším žroutem energie jsou spotřebiče zapojené v režimu pohotovosti. Jde o televizor, počítač či rádio, ale i nabíječky na mobil či tablet – stačí, pokud své věrné společníky dobíjíte déle, než potřebují. Web jednoho z tuzemských dodavatelů energií například spočítal, že udržování uvedených spotřebičů v stand-by režimu vyjde za celý rok zhruba na dva a půl tisíce korun. Někomu se to nemusí zdát příliš, ale korunka ke korunce…. Jsou to prostě vyhozené peníze.


Nahrává se anketa ...

„Pro zkrocení spotřebičů, které trvale udržujete ve spánkovém režimu, je nejlevnější a také nejsnazší cestou používat prodlužovací kabely s vypínačem. Další možností jsou spínače zásuvek na dálkové ovládání. Tyto zásuvky se v nastavený čas vypínají anebo je můžete sami vypnout a zapnout na dálkovém ovládání. Je to jen zřídka využívaný způsob, hlavně kvůli vstupní ceně. Ta se ale během roku může vrátit několikanásobně,“ píše web dodavatele energií.

Kila sladkostí nikdo nepotřebuje. Kazí žaludek i zuby

I když dnes babičky kupují sladkosti vnoučatům přímo na kila, když byly matkami ony, svým dětem dopřály sladkosti jen za odměnu. Důvodem byly nejen finance, ale zejména menší dostupnost sladkých dobrot. Přesněji, mohly si vybírat jen z několika druhů a o ty často děti ani moc nestály. Znamenalo to méně zubních kazů, méně civilizačních onemocnění i méně obézních lidí. Za rok každý sníme průměrně zhruba 35 kilogramů cukru.

Spotřeba cukru a cukrovinek meziročně neklesá, ačkoliv jejich přínos je nulový. Šetřit s cukrem a pamlsky pro děti (i dospělé) nahradit čerstvým sezonním ovocem by byl určitě krok dobrým směrem: pro zdraví i peněženku.

Třídění odpadu pomáhá i šetří

Dnes běžný domovní odpad separujete na papírový, plastový, skelný, zbytek odhodíte do běžného komunálního odpadu. Naše babičky třídily a možná si to ani neuvědomovaly. Papír sloužil na podpalování dřeva v kamnech, do novin se balily potraviny (nebylo to sice zdravé, ale úsporné), obaly z plastů se téměř nepoužívaly, vždyť i mléko se kupovalo ve vratných lahvích ze skla, a namísto igelitek babičky používaly látkové tašky nebo košíky.

Téměř každá rodina, která žila na venkově, chovala kočku, psa i hospodářská zvířata. Potravinové přebytky proto neskončily v koši. Pomyje pro prase, zbytky zeleniny pro drůbež, kozu či králíky a o suchý chléb a pečivo bylo též postaráno. Současné statistiky jsou víc než varující.

„Podle Organizace pro zemědělství a výživu (FAO) se každý rok na světě vyhodí až jedna třetina vyprodukovaných potravin, což je asi 1,3 miliardy tun. Na jednoho Evropana připadá přibližně 96 až 115 kilogramů vyhozeného jídla za rok. Více než polovinu mají na svědomí domácnosti,“ píše například web Akademie věd České republiky.

Při troše přemýšlení a disciplíny lze tato hrozivá čísla v každé domácnosti snížit skutečně na minimum a výrazně ušetřit. Nakupovat s rozmyslem, mít neustálý přehled o stavu zásob ve spíži a v ledničce, přebytky zmrazit nebo zpracovat do dalšího jídla, z chleba udělat krutony nebo topinky….. Možností je spousta a ani není potřeba vymýšlet dávno vymyšlené: naše babičky byly v šetření skutečné mistryně a jejich prosté, ale užitečné rady stojí na pozornost.

Kde ušetřit: pět tipů pro začátek

1. Mějte svoje výdaje pod kontrolou. Kolik utratíte měsíčně za jídlo určitě víte. Zkuste si ovšem spočítat, kolik jídla a za jakou cenu vyhodíte jen proto, že jste v ledničce zapomněli hrnec polévky, nezpracovanou zeleninu nebo půlku chleba. Výsledná cifra by vás mohla motivovat ke změně.

2. Užitečný je zvyk nevymýšlet na každý den vaření nového jídla k večeři: pokud jste vařili včera, pak dnes vezměte zavděk zbylými brambory nebo rýží, kouskem masa… Zpracujte je do omelet a zapékaných jídel. Jsou dobrá a v ledničce nezůstane nic, na co by číhala plíseň a hniloba.

3. Využívejte vnějších zdrojů i při procházkách za městem: nasbírejte byliny včetně kopřiv, šípky, ostružiny, maliny a borůvky, za městem si často můžete nasbírat i jablka, švestky nebo špendlíky. Sušte, nakládejte, zavařujte.

4. Nevyhazujte oblečení, ze kterého vaše děti vyrostly nebo vás to vaše nudí. Vyměňujte s kamarádkami a známými – ušetříte za nové a uděláte si spoustu radosti.

5. Udělejte si inventuru svých zvyků při užívání domácích spotřebičů. Ledničku není potřeba nastavovat na maximum ani v létě, pračku ani myčku nespouštějte jen kvůli pár kouskům prádla nebo nádobí: ušetříte spoustu elektřiny i vody. Stejně tak přemýšlejte u vaření: pokud rozehříváte elektrickou troubu, mějte připravené nejen to maso, které chcete péct, ale uchystejte si rovnou i koláč a třeba těstoviny na zapékání. Ve zbytkovém teple vypnuté trouby pak můžete sušit krutony ze starého chleba, šípky nebo bylinky. Zapínat a rozehřívat troubu kvůli každému zvlášť se velmi prodraží.