Přívara zažil jako hráč i mistrovské tituly v legendárních Střešovicích. A s Kladnem dokonce dokráčel do nejvyšší soutěže, tehdy mužstvo baráž zvládlo. Teď jako mladý a začínající kouč zažil druhý pól emocí, ale s odstupem tří dnů mluví o pozitivních věcech. „Tým prošel dlouhou cestu, ohromně se zlepšoval a získal obrovské zkušenosti. Věřím, že je v příští sezoně zúročí a pojede jako mašina,“ usmívá se Dušan Přívara.

Nicméně ten nedělní obrat Karlových Varů pro vás musel být těžký i psychicky. Vracíte se k němu v myšlenkách a říkáte si, co jste mohl nebo měl udělat jinak? Nebo už to házíte za hlavu?
Bylo to smutné, bolelo to, ale před námi je všední realita: musíme koukat dopředu a pomalu přemýšlet, jak a s kým pokračovat dál. Ale jinak se k tomu samozřejmě i vracím a je jasné, že vždycky je něco, co jsme mohli udělat jinak. Není však možné se v tom babrat, spíš si říci, jak se z toho poučit, co příště udělat jinak a líp.

Vary vás za poslední roky vyřadily už třikrát, není to už syndrom?
To ne, ale asi to mají hlavně oni v hlavách, že si na nás věří. Hlavně to však bylo o zkušenostech. Oni jich mají víc, my máme mladší tým. Jejich borci toho mají spoustu odehráno, pohybují se na vrcholu florbalu nějaký pátek a dokázali to také na hřišti. Loni jsme byli zkušení i my, ale nehráli jsme tak dobře do obrany jako letos.

Narazíte na ně znovu za rok?
(úsměv) Spíš bych řekl, že ne, ale stát se může cokoliv. Koukat musíme hlavně na sebe, abychom zkušenosti, které kluci nabrali za ty poslední měsíce, využili co nejlépe. Abychom byli i v příští sezoně to správné bojovné a hladové Kladno.

Máte už představu, s jakým kádrem do bojů půjdete?
Nějaké změny jsou vždycky, ale myslím, že to nebude nijak zásadní. My samozřejmě na posilách pracujeme. Letos nás zranění nevídaně kosila, takže budeme chtít širší kádr. Také jsme angažovali fyzioterapeuta Petra Rautnera. Kvůli zraněním, která limitovala nejen nás, ale hlavně kluky, protože jsou to amatéři a pak kolikrát nemohou chodit ani do práce. Udělal už teď ke konci velký kus práce a věřím, že nám pomůže, protože letos to bylo opravdu šílené: celý rok nehrál Krbec, vypadl brankář Frühbauer, Ullman poté, co naskočil po zranění, se zranil znovu. K tomu Pfaur, Janda, v play-off Louvar.

Kvůli vážnému zranění ramene brankáře Frübauera jste vytáhl z florbalového důchodu Rusa Igora Ponomareva, to byl ale povedený kousek, že?
Nebyla legrace před rozhodující sezonou shánět gólmana, ale vyšlo to perfektně. Igor přinesl obrovské zkušenosti i svoje nastavení, že všechno dělá neskutečně poctivě a cílevědomě. To nakazí i ostatní. Navíc je velkou osobností a moc nám pomohl.

Kdo vám v rozhodujících momentech pomoci nemohl, to byl (kromě zraněných) i reprezentant do 20 let Jakub Bohuslávek. Baráž se totiž křížila s MS dvacítek v Dánsku. Velké oslabení?
Zraněné hráče také musíte nahradit a naši kluci Kubu nahradili. Nicméně je jasné, že vám takový borec chybí, vždyť to byl jeden z tahounů. Jinak to ale udělat nešlo, reprezentace má přednost. Spíš to bylo špatně během sezony, kdy se kvůli repre zastavila superliga, ale naše soutěž ne. Takže jsme byli bez Kuby často a byli nuceni improvizovat. Nad tímhle by se svaz mohl zamyslet.

Chyběla vám tedy spousta zraněných + Bohuslávek, ale šestého hráče jste našli v hledišti, že? Diváci za vámi jezdili také ven a fandili parádně…
Tohle bylo něco neskutečného, doslova s námi žili. Přijedete do Ústí nebo do Varů, a připadáte si tam jako doma. Začalo to ve čtvrtfinále s Brnem a skončilo až teď, patří jim všem za to velký dík. Samozřejmě také pro ně to bylo na konci velmi bolestné, všechno s námi prožívali. To nás mrzelo.

Máte za sebou jednu z nejturbulentnějších sezon kariéry, kdy se tým skoro zachraňoval, aby nakonec sahal po superlize. Posune vás to jako trenéra?

Je fakt, že jsme se ocitli na obou pólech, nicméně já tohle v Kladně zažil už jako hráč, jen to tehdy mělo sladkou tečku a baráž jsme uhráli. Některé trenérské věci si ještě budeme muset s realizačním týmem zanalyzovat, co bylo dobře, co naopak dobře nebylo a z čeho se musíme poučit. Museli jsme si projít vším, ale hlavní je, že hráči postupně poznali, že když budou plnit, co si naplánujeme, budou úspěšní. To je obrovský posun. Teď si dáme po dlouhatánské sezoně delší pauzu, i když vím, že někteří jsou takoví blázni, že už blbnou po posilovnách. Společně to rozjedeme pořádně až v polovině června a určitě budeme do začátku nového ročníku dobře připraveni.