Právem jsou kladenští Kanonýři hrdí na svoje reprezentanty. Ale žádný nedokázal zatím to, co Nela Jiráková. Nejenže je v reprezentaci, ale je její zásadní oporou, členkou první obrany, která jistí záda hvězdným útočnicím Elišce Krupnové a Denise Ratajové. Hráčka švédského Endre IF odehrála v národním mužstvu už 70 utkání, z toho 18 na MS. Nasbírala navíc už 49 kanadských bodů.

Na ty však nemyslí žádná česká hráčka. Všechny mají v hlavách jediný cíl, po několika marných pokusech dosáhnout po 12 letech konečně zase na světovou medaili.

„Podnebí i prostředí v Singapuru budou asi dost specifické, ale já si to nehodlám připouštět. Jedu tam hrát florbal, něco dokázat, přivézt si konečně placku. Asi se nemá cenu tajit tím, že cíle máme letos ty nejvyšší,“ přiznává hráčka, podle níž jsou ambice podložené výsledky posledního cyklu. „Tým je silný, vyzařuje to z něj. Je složený z mladých a dravých hráček, a zároveň zkušených florbalistek. Je to dobrý mix a já se těším, až to ukážeme na hřišti,“ nemůže se dočkat prvního duel v neděli proti Polsku.

Ještě nedávno plnila Nela Jirákovi povinnost nováčka národního týmu, do něj však trenéři zabudovali v posledních letech hodně ještě mladších dívek, které se prosadili na juniorských světových šampionátech. Také proto Nela nemá povinnosti novicky, sbírat míčky už náleží jiným…

„Když mohu, tak pomohu, ale samozřejmě jsou tady už mladší holky, takže je fajn to občas přehodit na ně. Ale také jsem si tím prošla,“ usmívá se Jiráková, která patří mezi zkušené také ve švédském Endre, kam přestoupila loni ze švýcarského Churu. A podle ní je výkonnostní rozdíl obrovský. „Řekla bych, že je to až jiný sport, ve Švédsku je vše rychlejší, fyzičtější, jiná mentalita – hrozně vítězná. Při každém tréninku jde o pozici v týmu, abyste vůbec hrál,“ vypráví hráčka, která se však prosazuje naplno.

Vybojovala si místo v první obraně s druhou cizinkou v družstvu, Švýcarkou Chiarou Gredig. „Hraje se mi s ní výborně a jsem teď v klubu moc spokojená. První sezona tam byla trochu těžší, už proto, že jako jediná z týmu neumím švédsky, byť na tom pracuji a dennodenně se učím. Nicméně pro Čecha je to těžší než třeba pro Švýcara, jehož němčina patří do stejné germánské skupiny jazyků. Takže jsem byla černá ovce a musela koukat a sledovat. Třeba když si holky braly po tréninku věci, tak jsme se jich ptala, jestli se zítra trénuje jinde, a ony na to, že o tom se přece na poradě mluvilo. Teď už je to ale přece jen lepší, něco už pochytím,“ ulevila si.

Na odlehlém ostrově stesky nemá

Pro Nelu Jirákovou skutečně nebyl první rok ve Skandinávii lehký. Když neumíte řeč, nemáte v mužstvu krajanku a ještě působíte na ostrově, samotné mladé holce to nepřidá. „Jojo, vzala jsem to tedy docela hopem. Mám to na pevninu čtyři hodiny trajektem, takže si nedojedu kam chci a jak chci. Naštěstí máme skvělý tým a na malém městě žijeme všechny blízko sebe. Můžeme se navštěvovat, navíc trénujeme skoro každý den, a na tripu jsme také hodně spolu. Už proto, že kvůli odlehlosti ostrova jezdíme osmi i desetihodinové cesty. Pocity smutku tak nemívám, prostě na ně není čas. Navíc mám přidělenou i rodinu, kam také mohu zaskočit třeba na večeři a ti lidé jsou skvělí,“ vypráví.

Cestování bylo pohodlnější loni, kdy tým vyrážel třeba dvěma malými letadly. Letos jezdí častěji trajektem a pak autobusem. Ale Nela si nestěžuje. „Ve Švédsku je vše na opravdu profesionální úrovni. Nejen florbalová soutěž, ale i to cestování. Vše na sebe plynule navazuje, ani nejste unavený. Když dorazíme, kustodi se o vše potřebné perfektně postarají V porovnání s Českem nebo Švýcarskem jiný svět,“ je nadšená švédským modelem.

Teď ji ale čeká na MS v Singapuru úplně jiný svět, sama dokonce říká jiný vesmír. „Vůbec si to nedovedu představit. Strašně moc lidí, obrovských budov, dalších zajímavostí. Mě ale zajímá i to, jak vůbec Singapurci mistrovství pojmou, zda dovedou vytvořit při zápasech atmosféru jako to dovedou evropské státy. Ale rozhodující boje budou v obrovských halách pro dvanáct tisíc lidí, a když se tohle zaplní, bude to určitě fajn,“ nemá obavy.

A vzhlíží už k bojům ve skupině, které zahájí Češky v neděli proti Polsku. Pak je čekají Švédky, nejlepší tým planety, a nakonec Slovenky. Světová špička se srovnává, nebojí se Nela Jiráková vypadnutí ve skupině?

„Polky i Slovenky udělaly zase kroky dopředu, takže zdravý respekt mám, ale že by bychom nepostoupily, to si nepřipouštím a tým také nesmí. Víme, že jsme silné, že se musíme soustředit hlavně samy na sebe a že musíme využít naše zbraně, které jsou momentálně na hodně vysoké mezinárodní úrovni. Věřím, že se nám to povede,“ dodala Nela Jiráková.