„Byla to trochu nostalgie zahrát si poprvé na domácím stadionu, jsem nadšený,“ říkal tiše brankář, který z Kladna odešel jako malý kluk do vyhlášené příbramské akademie a hrál za tamní ligový klub do letošní zimy. Většinou ale za béčko, v A týmu tolik šancí nedostal. A tak když vedení Kladna ucítilo šanci získat skvěle nachystaného borce a ještě Kladeňáka, s výhledem na budoucnost neváhalo.

První duel naznačil, že Smrkovský bude skutečnou posilou, byť ani jeho předchůdci Pettík, Vokoun, Cimrman nebo Švenger rozhodně nechytali zle. „Kluci mi bombově pomáhali, konečně si to sedlo a mělo to parametry. Moc toho na mě nešlo,“ říkal po zápase s Neratovicemi, nicméně trochu se podceňoval, protože třeba obrovskou šanci Nergera za stavu 0:0 parádně vytáhl nad bránu.

Klíčový zákrok!

„Možná ano, jsem rád, že jsem konečně týmu mohl nějak pomoci. A že to vyšlo na první mistrák,“ ulevil si Smrkovský, jenž se nebál ani rozehrávat s obránci, přestože po zimě nebývají hřiště vždy úplně rovná. „Musím vyseknout pochvalu chlapům, kteří se tady o hřiště postarali, bylo oproti jiným perfektní. Přesto jsme raději hráli jednoduše a až budou lepší terény, budeme rozehrávat častěji,“ plánuje mladík, kterého za první nulu čeká platba do klubové kasy. „Musím se zeptat Číži (Davida Čížka) kolik to bude stát, a docela se bojím,“ křižoval se Václav Smrkovský s úsměvem.

Vydrží mu i po dalších kolech?