Jaký byl debut v dospělém fotbale? Trenér zmiňoval, že na vás byla vidět nervozita.
Možná jo, ale většinou to u takových zápasů je tak, že po prvním dotyku s míčem to opadne. Hlavně bylo důležité, že první dvě tři přihrávky jsem se snažil dávat opravdu jednoduché. I kluci v obraně mi pomohli a ulehčili mi to.

Nastoupil jste rovnou na stoperu, tedy na pozici, kde na hráči leží velká zodpovědnost…
Je to tak, navíc na mně bylo i řízení obrany, s čímž mi teda pomáhal Kuba Kolářský v obraně a Cimi (Adam Cimrman) za mnou v bráně. Ve druhé půli ke mně do stoperské dvojice přišel kolega z dorostu, takže tam už to bylo víc na mně. Snažil jsem se, snad to fungovalo.

V zápase jste nastoupili hned čtyři z dorostu, přičemž tři jste debutovali. Pomohlo to, že vás bylo víc?
Určitě. Už i v kabině jsem se měl s kým bavit. Ne že bych kluky z áčka neznal, ale přece jenom si máme víc co říct s kluky z dorostu. Určitě to díky tomu bylo jednodušší a příjemnější.

Výhra 7:0 v prvním zápase je příjemná, ne?
Určitě. Udrželi jsme nulu vzadu a překvapilo mě, že ani nebylo tolik práce dozadu. Vyšehrad je sice o úroveň níž, ale hraje nahoře. Nevěděl jsem, co od toho čekat. Překvapilo mě, že to nebylo až tak hrozné. Čekal jsem od Vyšehradu víc.

Jakou zpětnou vazbu jste dostal od trenéra za první zápas v áčku?
Úplně konkrétně s námi nemluvil. Byl s námi spokojený, vyjadřoval se k tomu ale jen obecně. Výsledek 7:0 mluví za vše.

A vy osobně jste byl spokojený se svým výkonem?
Víceméně jo. Mohl jsem pár situací vyřešit jinak, ale to se dá vždycky. Žádnou extra nadstavbu jsem tam nedal. Chtěl jsem se prosadit po nějaké standardce, ale to se mi bohužel nepovedlo. Spokojenost ale víceméně byla.

Čtveřice kladenských dorostenců ve složení Vojtěch Novák, Jindřich Fajka, Jakub Liška a Václav Kalina dostala šanci v přípravném utkání áčka proti Vyšehradu.
Kladenská kanonáda na Vyšehradě. Pihrt dal hattrick, osvědčili se i dorostenci

Zatím to byla jen příprava. Dá se ale říct, že to je splněný sen?
Je. Na SK jsem přišel teprve před půlrokem, takže hlavní cíl byl v dorostenecké kategorii udržet druhou nejvyšší soutěž a porvat se o pozici v áčku. Jsem rád, že se mi to povedlo už teď v zimě. Dali šanci pěti z nás a po rozhovoru s panem trenérem Haškem bychom měli dostat další šanci v létě. Kdyby se povedlo udržet soutěž v dorostu už s předstihem, tak by nás mohl trenér zapracovat už dřív.

Je tam tedy i možnost, že byste si na konci sezony už kopl v divizi?
Mohlo by se to povést, ale je to spíš na nás, jak si to uhrajeme v dorostu.

A v přípravě byste ještě mohl dostat šanci?
V sobotu hraje áčko doma s béčkem Teplic, které hraje v ČFL. Ještě nevím, jestli budu hrát s nimi, nebo půjdu hrát přátelák s dorostem. Jinak si myslím, že únor spíš strávíme už v dorostu.

SK Kladno – Sparta Kolín 5:1 , příprava 20. 1. 2024 (UMT SK Kladno)
Premiéra Smrkovského, první prohra Haška: "Ale zápas měl drajv!"

A jak vidíte vaše šance v dorostu, kde jste třináctí v tabulce?
Soutěž je upřímně těžší, než se zdá. Je tam dvacet týmů, což je snad nejvíc z celé republiky, a můžou sestoupit klidně čtyři týmy. I když jste na desátém místě, tak nemáte vůbec nic zaručené. Nějaké body uhrané máme, chtěli jsme mít tak o tři čtyři víc. Snad se to udrží.

Teď se připravujete pouze s áčkem, nebo chodíte i na tréninky s dorostem?
Nás pět z dorostu je rozdělených na tři a dva a teď v lednu jsme se střídali po týdnu. První týden chodili s áčkem tři, další týden zase dva. V únoru nám zatím neřekli, jak to bude. Spíš si myslím, že už únor strávíme s dorostem, abychom se spíš soustředili na ligu dorostu.

O kolik náročnější je příprava áčka?
Chlapský fotbal je obecně jiný. Nemyslím kondičně, v tom jsem na tom já osobně docela dobře. Tréninkové tempo se samozřejmě srovnávat nedá, to je jinde. Jsem ale hlavně rád, že tréninky v áčku jsou víc herní. O zimní přípravě se většinou říká, že je málo oblíbená u sportovců, s čímž souhlasím, ale líbí se mi, že tréninky jsou hodně o herních cvičeních. Za to jsem rád.

Fotbalisté Hostouně odehráli první zimní přípravný zápas proti Zličínu, který porazili 3:2.
Hostouň zahájila přípravu vítězně. Mrzely obdržené góly a zranění Klimendy

Může vám mladým pomoct i to, že je novým trenérem Zdeněk Hašek, který vám rychle dal šanci?
Určitě. Nemůžu říct, jak by to vypadalo za předchozího trenéra, to nevím. Třeba by to taky tak bylo. Pan Hašek si na tom ale zakládá, spojil i tréninky áčka a béčka, což taky za minulého trenéra nebylo. To se trénovalo odděleně a u béčka chodilo na tréninky osm devět kluků. Teď se trénuje dohromady ve dvaceti až třicetičlenné skupině. To je taky pozitivum.

První zápas za áčko jste odkopal na stoperu, není vám ale cizí ani pozice středního záložníka. Kde se cítíte lépe?
Loni, když jsem hrál ještě v Praze, jsem začal na stoperovi. Pak jsem se bohužel na delší dobu zranil a po zranění na jaře jsem se vrátil jako střední záložník. Kladno mě přivádělo jako středního záložníka, jenže kvůli většímu počtu záložníků jsem už od letní přípravy hrál na stoperovi. Teď se dá říct, že se na stoperovi cítím líp. Rád bych se ale na střeďáka občas podíval.

Zmiňujete Prahu, kde jste s fotbalem začínal, konkrétně na Spartě. Jaká tedy byla zatím vaše fotbalová cesta?
Na Spartu jsem přišel na nábor asi v pěti letech. Strávil jsem tam potom devět let a v kategorii U14, U15 jsem odešel z výkonnostních důvodů. Poslední půlsezona na Spartě se mi úplně nepovedla a odešel jsem do Meteoru, který v té době hrál stejnou soutěž, jen na opačném konci tabulky. Meteoru jsem vděčný za to, že jsem tam našel, co jsem hledal. Na Spartě už jsem neměl takové vytížení, ale na Meteoru jsem se stal lídrem. Dva měsíce po příchodu jsem se stal i kapitánem, což mě hrozně potěšilo. Kluci mě skvěle přijali. Odehrál jsem tam nejvyšší kategorie v dorostu celostátní ligy v U17 i v U19. Hrál jsem s kluky o dva roky staršími, když mi bylo 17. Poslední rok na Meteoru už byl ale takový napjatý. Už rok předtím jsem řešil možnost přestupu do Boleslavi, ale nebylo mi to umožněno. Možná jsem byl i trochu uražený. Na konci sezony se bohužel sestoupilo s Meteorem do třetí nejvyšší a v tu chvíli jsem věděl, že musím změnit prostředí.

Zdroj: Youtube

A proč jste zamířil právě do Kladna?
Ke Kladnu mám osobní vztah už odmala, půlka mojí rodiny pochází z Kladna, takže jsem sem vždycky jezdil za prarodiči. Město jsem teda znal. Zadruhé už jsem nějakou dobu věděl, že budu chtít odejít ať už se liga udrží, nebo ne. Neměl jsem už chuť tam být. Řešil jsem různé možnosti a primárně jsem se soustředil na Prahu, kde přicházela v úvodu Dukla nebo Žižkov. Dukla si mě nejdřív chtěla zkusit na přípravu, což je logické, a až potom by se rozhodovalo o mém přestupu. Ve fotbale je to ale trošku složitější, protože Meteor by si pak za mě mohl říct o jakoukoliv částku a bylo mi jasné, že by mě nepustil. Kladno se mi naopak ozvalo prakticky hned po posledním zápase, kdy jsme s Meteorem spadli, a chtělo mě hned na přestup. Tím pádem za mě zaplatili jen tabulkovou cenu a šel jsem rovnou.

Věděli v Kladně v té době o tvém vztahu k městu?
Pan Andrýsek (manažer mládeže) se zná s tátou, takže ten o tom věděl. Právě proto mu i volal ohledně přestupu. Zbytek kabiny a realizačního týmu o tom ale nevěděl, těm jsem to řekl až potom. Myslím, že i to pomohlo, že jsem víc zapadl do kabiny a nejsem pro ně takový typický Pražáček. Jsem napůl Kladeňák.

V nejvyšší soutěži pořád fandíte Spartě?
Ve fotbale určitě, tělem i duší. Když jsem byl na Meteoru, tak byl vždycky můj cíl se do Sparty jednou vrátit. Teď už je to spíš utopie. Nikdy neříkej nikdy, ale jsem realista. Na profi fotbal bych to ale chtěl jednou dotáhnout.

Slavoj Kladno - SK Lhota 6:1, příprava UMT Kladno 4. 3. 2023, Tomáš Abrham
Olympik, Adria, Slavoj. Abrham pořád válčí na třech frontách, brzdí ho jen nemoc

Studujete i vysokou školu, takže myslíte i na zadní vrátka. Snem ale tedy pořád zůstává profesionální fotbal?
Kariéra fotbalisty by byla fajn a rozhodně to je můj cíl. Nicméně je důležité mít i druhou možnost, která stejně jednou musí přijít. Proto studuju na Vysoké škole ekonomické na Fakultě mezinárodních vztahů. Jsem v prvním ročníku, mám za sebou úspěšné zkouškové. Snad to půjde i dál.

Jako koníček a přivýdělek se také motáte kolem hokeje – konkrétně děláte redaktora u kladenských Rytířů. Jaký máte vztah k hokeji a jak vás tahle práce baví?
Na hokej jsem začal chodit s tátou, který je z Kladna. Začali jsme spolu chodit na kladenský zimák, když se tu hrála extraliga před sestupem. Od té doby mám doma plakáty a další věci. Postupně jsem začal chodit častěji, bohužel i na první ligu. S tátou jsme jezdili i na venkovní zápasy. U Rytířů jsem měl jako přivýdělek práci statistika v Chance lize a teď v létě jsem si řekl, že bych chtěl zkusit novinářskou práci. Jednou bych se chtěl dostat i na studium žurnalistiky. Naskytla se mi tahle možnost a zatím jsem s ní maximálně spokojený.