První poločas vám nevyšel, co se dělo v kabině?
Úplně bych neřekl, že nevyšel, jen jsme se prostě nemohli prosadit. Říkali jsme si, že musíme být trpěliví. Štětí hrálo bojovně, nepouštělo nás do šancí. Pomohl nám ten můj gól ze začátku druhé půle. Uklidnil nás, pak jsme konečně začali hrát ten svůj fotbal.

Zdálo se, že domácí odpadli.
Po druhém gólu, který se nám povedlo dát poměrně brzo po tom prvním, opravdu odpadli. Bylo vidět, že jsou takoví odevzdanější.

Proč to nešlo hned od začátku?
My se trošku srovnávali s trávou, protože jsme jinak trénovali na umělce. Na přírodní trávě jsme měli snad jen dva tréninky. A oba povrchy jsou rozdílné. Prostě jsme se nemohli do obrany Štětí dostat. Bylo to hodně o trpělivosti.

Jak náročné je být trpělivý, nebláznit, když se nedaří podle představ?
Je to hodně náročné, je to hlavně o psychice. V takových chvílích je důležité hrát pořád tu svou hru, nepřizpůsobovat se soupeřově.

To, že jste nakonec dali Štětí „bůra", je asi nad očekávání, že?
Po té první půli určitě. Ale jeli jsme do Štětí s tím, že když mu dáme jeden dva rychlé góly, tak toho bůra můžeme klidně dát, protože přípravu nemělo dobrou. Bylo to o prvním gólu.

Vysoké vítězství do dalších duelů určitě pomůže.
Teď musíme doma vyhrát nad Neratovicemi. Pak si můžeme říkat, že máme za sebou dobrý start do jara.

Vaším jednoznačným cílem je postup, že?
Ano. Budeme se o něj rvát. Kladno nepatří do čtvrté ligy. Dali jsme si za cíl vyhrát na jaře 15 zápasů, tak jeden už máme. (úsměv)