play_fill
„Když dáte podruhé za sebou rozhodující gól v nastaveném čase, je to i o štěstí. Věřím, že je to odměna pro kluky za to, jak na trénincích dřou,“ byl právem šťastný trenér Martin Škvára po čtvrté výhře v řadě.
Paradoxně měl v úterý na tréninku 20 hráčů, ale do zápasu musel v sestavě hodně improvizovat, protože řada borců z různých důvodů vypadla, a to včetně Galbavého, Havelky, Čampulky nebo Chaloupky, kteří by dost možná šli do základu.
Možná i proto začali lépe hosté ze Sedlčan. Ač Škvára tým důrazně upozorňoval na hbitého Sochůrka, jenž před rokem nastřílel Doksům tři góly, už po třech minutách se hráč Sedlčan po dlouhém autu prosadil.
Naštěstí pro domácí už za chvilku bylo vyrovnáno, když se k ráně z 25 metrů odhodlal Nesládek a parádně vyrovnal.
„Celkově však byla první půle špatná. Někteří hráči nehráli na svých postech, chyběla tam pak součinnost a hosté byli lepší,“ uznal Martin Škvára.
O přestávce udělal vítr v kabině, na hřiště poslal pozdějšího hrdinu Doležala, díky tomu mohl jít Pešička dopředu a se Sekaninou měli domácí hned dvě rychlá křídla.
Rázem byli lepší oni, ale Sedlčany dlouho držel fantasticky chytající Filip Dřevojan, jehož vrcholem byl zákrok proti Pešičkovi, který vytáhl na břevno.
Když už to vypadalo na remízu, kopal Pešička standardku od střídaček a bojovník Doležal dostal od kouče pokyn, aby vyrazil zkusit svoje štěstí. Přesně to se stalo, Doležal nechytatelně hlavičkoval a domácí euforie propukla naplno.
„Pro Honzu, který hrál doteď nižší soutěže s Vinařicemi, je to první gól v kraji a moc mu ho přeju. Je to poctivec, ten zápas odpracoval a tohle je pro něj odměna. A pro nás obrovská radost,“ dodal spokojený Martin Škvára.
SK Doksy – Tatran Sedlčany 2:1 (1:1). Branky: 8. Nesládek, 90. Doležal – 3. Sochůrek. Rozhodčí: Mižič. Diváků: 80.
