Jak jste spokojeni s Vaší hrou a dosaženými výsledky v podzimní části sezóny?

VH: Naše hra měla kolísavou úroveň, čemuž odpovídá i počet získaných bodů a postavení v tabulce. Takže spokojen jsem tak napůl. Dostali jsme poměrně dost zbytečných gólů a na můj vkus jsme jich i dost málo dali. Co mi naopak dělalo radost, byla bojovnost, vůle a nasazení všech hráčů.
První třetina podzimu nám nevyšla podle představ a zisk pouhých dvou bodů to přesně vystihuje. Druhá třetina byla o poznání vydařenější a 12 uhraných bodů v řadě to dokazuje. Poslední třetina podzimu a hlavně její závěr mohl být určitě lepší, ale fakt je ten, že naši soupeři v závěru podzimu měli svojí kvalitu.
MŠ: Často mi to připomínalo den a noc, to znamená jednou výborný výkon a týden na to špatný.

Překvapila vás úroveň A. třídy?

VH: Ano, úroveň A třídy mě velice překvapila. Proti B třídě je to opravdu velký výkonnostní rozdíl.
MŠ: Nepřekvapila, věděl jsem, že to bude úplně jiný level než I.B třída, neboť jsme měli zkušenosti z let předchozích. Jediné co mě překvapilo, byl vysoký počet bývalých ligových hráčů, kteří tuto soutěž hrají, v minulosti jich bylo minimálně o polovinu méně.

Úvod podzimu Vám bodově moc nevyšel. Byla chvíle, že byste litovali postupu do vyšší soutěže?

VH: Jak už jsem řekl, úvod soutěže nám opravdu nevyšel, i když některé zápasy byly dost smolné a porážky byly většinou pouze o jeden gól. A nepopírám, že po prohře na hřišti posledního Jílové jsem skutečně na chvíli zalitoval, že jsme účast v A třidě vzali.
MŠ: Je pravda, že po některých zápasech byla moje nálada pod bodem mrazu, ale postupu jsem ani jednou nelitoval.

Co bylo největší příčinou následného zlepšení?

VH: K následnému zlepšení nám určitě pomohla výhra v šestém kole doma proti Petrovicím. Mužstvo se uvolnilo, začalo si věřit a kluci poznali, že na vyšší soutěž mají. Taky jsme se konečně adaptovali na daleko rychlejší fotbal, než jsme byli zvyklí.
MŠ: Těch aspektů bylo hodně a nejde je ani všechny vyjmenovat, ale určitě pomohla vyprazdňující se marodka (Samek Holan) a tím pádem větší kvalita na hřišti. Také se nám posledních 5-6 utkání rozstřílel jeden z útočníků, můj syn Jakub, i když je pravda, že těch gólů mohl dát daleko víc.

Jaké vaše zápasy byly herně nejvydařenější?

VH: Herně se nám nejvíce povedly zápasy s vedoucím Komárovem a v Podlesí.
MŠ: Nevím, jestli herně nejvydařenější, ale dobré zápasy jsme určitě odehráli ve Vestci, doma s Jílovištěm, Voticemi, Petrovicemi, neboť jsme je vyhráli. Ale také zápas v Komárově, který jsme poměrně vysoko prohráli, patřil výkonem k těm vydařenějším.

Na jaké zápasy byste naopak nejraději zapomněli?

VH: Nejraději bych zapomněl na již zmiňovaný zápas v Jílovém, hodně mě také mrzela porážka v posledním kole doma proti Jílovišti a v neposlední řadě vysoké prohry v Klecanech a ve Vestci.
MŠ: Venkovní zápasy v Nelahozevsi, Mníšku, Kosoři a v Jílovém (ten hlavně) a taky domácí utkání s Klecany, to jsou ty, na které by člověk nejraději zapomněl.

Dobrých fotbalistů není nikdy dost, chystáte pro jaro doplnění kádru?

VH: Rádi bychom kádr doplnili minimálně o dva hráče, ale situace na trhu s kvalitními borci není růžová. Nějaká jednání probíhají, tak uvidíme, jestli se nám povede kádr ještě doplnit a hlavně zkvalitnit.
MŠ: Posílení samozřejmě chystáme, ale jména by zatím byla předčasná.

Jaké jsou vaše cíle pro jarní odvety?

VH: Hlavním cílem pro jarní odvety je samozřejmě záchrana soutěže, to znamená, že je potřeba vyhrát co nejvíce zápasů. Dalším cílem je udržet výbornou partu, fotbalem se bavit a úspěšně zakončit sezónu při oslavách 100 let od založení klubu.
MŠ: Cíle jsou pořád stejné, hrát fotbal, který kluky bude bavit a uhrát na jaře minimálně stejný počet bodů jako na podzim, plus třeba nějaký ten bodík přidat. Samozřejmě bychom byli rádi, aby se to líbilo i našim fanouškům, kteří s námi absolvují všechny zápasy, ať doma i venku. Tímto jim děkuji, že na nás nezanevřeli, i když se zrovna nedařilo. Přál bych si, aby se k těmto srdcařům přidávali i další.

Aleš MORAVEC