Braškov začal dobře, dvacet minut držel Lhotu pod límcem. Dal jediný gól, když se míč odrazil k Janu Štoncnerovi a ten nepotěšil mladšího bráchu Jáchyma hrajícího v dresu soka - 1:0. Další gól Krovozy však už pro ofsajd neplatil, tam se domácí zlobili na rozhodčího stejně jako při situaci, kdy žádali penaltu za ruku.

Tlak Braškova postupně vadl, Lhota hru vyrovnala a podle slov svého trenéra Petr Caise byla po přestávce o něco lepší. Ale spíš k hranici velkého vápna, do velkých šancí se moc nedostávala. Když už Kalovi vyšla hlavička, předvedl parádní zákrok Vošmík, při rohu zase Danylych nechtěně možná vytáhl střelu mířící do brány.

Nejvíc Braškovu zatrnulo v páté minutě nastavení. Ex-lhoteckému brankáři Vošmikovi nevyšel odkop od brány, trefil jen dvojici borců před ním a míč se odrazil ke zcela volnému Kalovi. Ten v jasné šanci nechal vyniknout Vošmíka, jemuž určitě spadl kámen ze srdce.

Jeho týmu výhra po dvou porážkách hodně pomohla a přiznal to i trenér Martin Šalamoun, který po omluvě Jakuba Roubala musel jít hrát. "Na kluky jsme vychrlili možná až moc pokynů a nehráli to, co umí. Začátek byl ještě dobrý, ale pak nám chyběl pohyb a nechali jsme hostům moc prostoru. Ti měli hodně standardek, ale vše jsme odvrátili a naštěstí jsme přežili tu poslední šanci. Ocenil bych tým Lhoty za férový přistup k utkání, nebyly tam žádné excesy jak se to při takových zápasech stává," byl rád Martin Šalamoun.

Hostující Petr Cais byl smutný. Jeho tým měl minimálně na remízu, ale vepředu je málo nebezpečný. "Věděli jsme, že Braškov není v pohodě a nehraje podle svých představ, bohužel jsme toho nevyužili. Hrajeme většinou jen po vápno, a když už tam byly šance - a to zase nějaké byly - tak je nedáme. Fakt je to škoda," litoval Cais.

Jeho tým nyní čeká další záchranářská bitva doma s Libušínem, Braškov míří na hřiště Vraného, které už se z nejhoršího dostalo dvěma výhrami v řadě.