Vedoucí Jedomělice vedly už do přestávky v Hrdlívě 3:2, pak už se skóre nezměnilo, možná i kvůli stále horšímu terénu. „Ten byl skutečně těžký,“ mínil domácí Miloslav Mostek, podle něhož byli hosté šťastnější a přesnější v koncovce.

Z jeho týmu vyčníval tradičně kanonýr Nový, za hosty se trefili Milfait, Mrština z penalty za ruku (mířil doprostřed a Kos málem ránu vyrazil), vítězný gól pak dal těsně před pauzou Bakos. Hrdlívský kouč Martin Janda mínil, že jeho tým vyhrál zaslouženě, protože měl víc dobrých šancí. Hrdlív zlobil hlavně kvalitou svých rychlých útočníků a to hlavně do přestávky. Po ní neproměnil Mrština sólo, při jakém obvykle neváhá a postupně si domácí vytvořili nápor. „Měli tam nějaké standardky, ale nějakou větší šanci jsme jim nepovolili,“ dodal Martin Janda.

Výborně vstoupily do jara ohrožené Lidice, po Klobukách vyhrály také v podstatě záchranářský duel na půdě posledních Zlonic 4:3. Vedly už 4:1, když se opět dvakrát prosadil trenér SK Kladno Jan Procházka, ale pak tým Josefa Fujdiara zabral a Gil s Veselým snížili dvacet minut před koncem na 3:4. V 78. minutě se však nechal vyloučit Kokeš a hosté už vedení pohlídali. „Celý zápas jsme byli na balónu a Lidice chytrou kombinací dávaly góly. Když jsme byli v tlaku, tak jsme se nechali hloupě vyloučit. Prohrát jsme vůbec nemuseli,“ hartusil Fujdiar, zatímco lodivod Lidic Jaroslav Topka mínil, že jasno mělo být dříve. „Hrajeme na jaře docela dobře, i jsme se docela sešli, ale kdybychom nezahodili pět úniků, mohl být dávno klid,“ řekl muž, jenž umluvil k příchodu dalšího bývalého ligistu Jana Pejšu. „Odehrál to perfektně a jinak než přemluvit ty starší to nejde. Mladí hrát nechtějí.“

Vinařice vrátily Pozdni podzimní prohru, ale na vítězství 5:3 se nadřely. Na švermovské umělce začaly tlakem, ale první šanci proměnil hostující Petržílka, který vůbec domácí trápil. Z ostrého úhlu zvýšil, a pak Matoušek poprvé z penalty korigoval. „Vinárna“ šlápla do pedálů a brzy bylo srovnáno díky Havlenovi, ale po pauze už si Vinařice z převahy tolik šancí nepřipravily. Naopak Petržílka mohl dokonat hattrick, jenže trefil brankáře Hlavatého. V 65.minutě se pískala zovu penalta pro domácí - za ruku – a proměnil opět Matoušek - 3:2. Z brejku pak vítěze uklidnil Drbota a pak i Šašek. V nastavení už Šebesta zazpíval jen smutnou pozdeňskou labutí píseň.

Kročehlavy porazily Družec dvěma slepenými zásahy Zdeňka Matějky z poslední čtvrthodiny. Stav 0:0 držel dlouho i díky skvělých gólmanům. Za domácí zahodil velkou šanci Ferneza, po přestávce zase Pečonka lapil dvě tutovky Družeckých. „A pak dvakrát udeřil Matějka,“ radoval se trenér Kročehlavy Josef Andrle, podle něhož se jeho týmu zápas povedl. „Kluci hráli dobře stejně jako v minulém utkání. Šance, které jsme minulý týden neproměnili, se nám povedlo teď dotáhnout kromě Junka, jenž v závěru minul odkrytou bránu. Hodně nás podržel Pečonka,“ byl rád Andrle.

Po prohře v Černuci se zvedly Klobuky a i bez střelce Svobody nečekaně přehrály 2:0 aspiranta na postup – Brandýsek. Také ten byl citelně oslaben o Porazila, Tesaře, Kroce a další, přesto byl do přestávky jasně lepším týmem a nikdo by se nemohl divit, kdyby vysoko vedl. „Během chvíle to mohlo být 0:3, to je pravda, pak měli i další možnosti. Naštěstí neměl soupeř den a netrefoval zařízení,“ usmíval se klobucký Jiří Čížek.

Po obrátce bylo vše jinak, hra se srovnala. Domácí bojovali a pak utekl A. Dragoun a na přední tyč otevřel skóre, i když hosté mínili, že šlo o jasný ofsajd. Po inkasovaném gólu už hrál Brandýsek křečovitě a inkasoval podruhé. To utekl Nauš, našel T. Dragouna, který ještě neuspěl, ale míč vyražený na vápno vrátil Liška s pomocí teče obrany do sítě. „Soupeř nám to usnadnil svou špatnou koncovkou, ale já musím kluky pochválit, jak zápas odmakali a po Černuci se ohromně zlepšili,“ dodal Jiří Čížek.

Drama nabídl duel adeptů na postup mezi Velkým Přítočnem a Slavojem Kladno. Hosté vyhráli 1:0 brankou Tomáše Roučka a částečně oplatili Přítočnu debakl, který od něj chytili na podzim. Nad hřištěm chvílemi kroužil Luňák, ale nebyl to Jirka, aby se pod maskou Ondřeje Vetchého ujal trénování některého z týmů, ale opravdový a ohrožený dravec z čeledi jestřábovitých.

Na těžkém terénu to byla podle jeho dohledem spíš bitva plná soubojů a nepřesností. Domácí hrozili ze závarů, hosté měli víc lepších šancí. Jednu nakonec proměnil Tomáš Rouček, naopak hyperkanonýr Kaválek opět nechal svoji houfnici za frontovou linií. Po většinu zápasu jsme byli lepší, a kdybychom proměnili šance, skóre mohlo být podstatně vyšší. Na jaře zatím nedáváme tolik gólů, ale měli jsme dva těžké protivníky. Pro nás je velice důležité, že góly díky plnění taktických úkolů nedostáváme. Za to můžeme poděkovat hlavně Tomáši Abrhamovi, protože zatím vše co do naší hry přes zimu zavedl, tak funguje. Naše hra možná nevypadá na pohled tak vábně, ale v těžkých zápasech to přináší výsledky, což je ve vyrovnané tabulce naprosto prioritní,“ komentoval výhru Slavoje kouč Patrik Pražák.

Smečno nedalo šanci doma Černuci a přejelo ji 5:1. Oba celky předvedly diametrálně odlišný výkon než před týdnem – domácí se zlepšili, hosté zhoršili. Smečnu hodně pomohl návrat střelce Václava Baža, jeho první zásah tým uklidnil a brzy poté byl stav 3:0, když se prosadil Valta a pak si Černučtí dali vlastence. Malinko je zvedl závěr poločasu, kdy domácí prošvihli tři tutovky a pak vyrobili penaltu, kterou v poslední minutě Nowak dal a snížil. Smečnu navíc v půli odstoupil výborný Balík, který měl dvě asistence, ale i tak výhru v klidu uhájilo a definitivně rozhodlo čtvrt hodiny před koncem a opět Valtou Muchou z penalty. „Kdybychom proměňovali jasné šance, mohla být půle 6:0 a ne 3:1. Nicméně soupeře jsme přehráli a body máme,“ byl rád trenér Smečna Jiří Vápeník a vysvětlil, proč posilu Balíka, muže se srdcem útočníka, šoupl na kraj obrany. „Vepředu kluky mám a šikovné. Míra je úžasný nejen jako fotbalista, ale i jako chlap, protože řekl, že bude hrát kdekoliv,“ děkuje skvělému borci Vápeník.