Kliknutím zvětšíte
Šestatřicetiletý Navarro se před sedmi lety vydal do Čech za prací a rychle se adaptoval i ve fotbale. Sám se přihlásil do Čechie Smíchov a vedl místní klub v I. B třídě. Pak se dostal i k mládeži Sparty. „Bylo to v době, kdy tam působili u A týmu třeba trenéři Andrea Stramaccioni a David Holoubek. Ten mě hodně ovlivnil, ať už způsobem trénování, tak lidsky,“ nezakrývá úctu k podobně mladému kouči Španěl.
Když se s manželkou Lenkou Velovou, která pomáhala při vzniku tohoto článku s tlumočením, přestěhovali do bývalé hornické obce Brandýsek na Kladensku, byl Jaime šťastný, že hned u silnice zahlédl krásné fotbalové hřiště. A rychle se byl přihlásit s nabídkou pomoci i tam, vždyť jako kluk začínal v podobném klubu jako ten v Brandýsku. A kde pomáhali děda, mamka, hráli tu bráchové i on. „My byli rádi, že se ukázal, zrovna jsme sháněli trenéra pro dospělé. Tak jsme mu dali šanci,“ vypráví předseda klubu Lukáš Vrána.
Fernándes Navarro se rychle pustil do práce. Kluky v Brandýsku chce podle svých slov naučit trochu nový kombinační styl a výhledově zaútočit na vyšší soutěž. Pokud má ale srovnat úroveň vesnického fotbalu ve Španělsku a Čechách, je k naší krajině trochu kritický. „Kdyby u nás hrál tým jako Brandýsek, přišlo by na zápas tisíc diváků, to mi věřte. A klub by podporovali úplně ve všem. Jaký má vesnice klub, tak je už nás silná,“ má jasno a tvrdí, že by i hráči na úrovni okresu mohli být nějak honorování (ve Španělsku jsou) a měli by mít k dispozici lepší tréninkové i zápasové vybavení. „Myslím, že fotbal v Čechách musí i v tomhle začít odspodu. Když mají hráči motivaci, podají ještě lepší výkon než bez ní. Budou profesionálové, i když jimi nejsou,“ nekličkuje trenér, který se vzdělával i v akademiích Villarealu a Manchesteru United.
Mladý Španěl je fotbalem posedlý. Doma má podle manželky obří televizi, na níž sleduje jeden fotbal za druhým. Nejen ty velké, ale třeba i utkání své vesnice Puerto de Mataron. Po zápase si pak volá s tamním trenérem a probírají vše od A až do Zet. Sám je obrovským fanouškem nikoliv Realu nebo Barcelony, ale Atlética Madrid. A hlavně „svého“ Realu Murcia, který po obřích finančních potížích spadl z La Ligy až do španělského pralesa. Zachránili ho fanoušci, podobně jako ti čeští v Bohemians, když si koupili každý pár akcií Realu Murcia. Jaime hrdě ukazuje náramek, který to dokazuje.
Španělská láska k fotbalu je prostě někde jinde, což přináší i emoce. Fernández Navarro se také umí rozohnit a nadávat, většinou je to španělsky. Má tak k dispozici více výrazů než třeba Angličan, ale zase méně než Čech. „On už ovládá i české nadávky,“ přiznává s úsměvem manželka.
Už před lety Fernández vysledoval, že Češi si méně váží svých fotbalových legend než Španělé. Sám Jaime překvapuje znalostí jmen jako Masopust, Panenka nebo Ferdinand Daučík, někdejší slávista, který uspěl ve Španělsku jako kouč. „Je jediný, kdo u nás vyhrál pohár se třemi různými týmy! A Antonín Panenka? Po něm se u nás jmenuje fotbalový magazín, a když někdo kopne dloubák, nikdo kopu neřekne jinak než Panenka. Tady u vás leckdo třeba Daučíka ani nezná.“
Sám má ve Španělsku nejvýš postavené legendy Iniestu či Xaviho, mistry světa. Ale ještě výš stojí Diego Maradona a trenérsky je jeho idolem trenér jeho Atlética – Diego Simeone. Legendou pak Carlos Bilardo - tedy Argentinci.
A jak mluví na svoje svěřence v kabině? Po sedmi letech už malinko ovládá češtinu (hlavně rozumí), ale pokyny udílí anglicky a… „Naučil jsem se mluvit po indiánsku. Pár českých slov důležitých pro komunikaci zvládnu, hráči si zvykli i na některá slůvka španělská,“ tvrdí a přiznává, že jako správný fotbalový kouč hodně nadává. „A vím, jak použít české nadávky, ale záměrně používám španělské. Některé jsou tak nepěkné, že je dobře, že mi nikdo nerozumí,“ chechtá se.
Co řekl týmu po úvodní výhře v sezoně 6:4, to prozradit nechtěl. „Určitě mne ale nepodezírejte, že jsem ordinoval týmu tak útočnou taktiku, aby vyhrál se čtyřmi obdrženými góly. Bertu jen těch šest vstřelených a hlavně tři body,“ usmál se kouč, který by rád týmu vtiskl novou koncepci hry, založenou na lepší kombinaci. „Ve střednědobém horizontu bych pak rád atakoval horní příčky tabulky a v dlouhodobém bych rád zaútočit na postup,“ hlásí své plány a připomíná, že Brandýsek má výhodu v dobré práci s mládeží. „Juniorku sleduji, beru kluky na trénink a rád bych je už nyní učil koncepci hry áčka. Za tři roky za nás budou hrát přece pravidelně,“ vysvětluje.
A jaký má Jaime Fernández Navarro trenérský sen? Není to žádné lukrativní angažmá, jeho sen je mnohem prostší. „Opakuje se každý týden: vyhrát další zápas!“
Jaime Fernández Navarro
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
