Jak snášíte, že fotbal můžete sledovat jen v televizi?
Upřímně, fotbal bez diváků mě nebaví. Na televizi se podívám, ale bez atmosféry celý zápas nevydržím. Je zvláštní slyšet hlasy trenérů a hráčů. Je nezvyklé, že tam padají podobné výrazy jako u nás ve třetí třídě.
Fotbal máte zadřený pod kůži jako málokdo. Kolik zápasů za víkend navštívíte?
Když to vychází časově, tak tři zápasy vidím. V sobotu většinou okresní soutěže a v neděli krajské a vyšší.
Ke kterým soutěžím máte hlubší vztah?
Určitě k nižším, tedy okresním. I když tam není taková fotbalová kvalita, mají své kouzlo. Bývá tam lepší atmosféra, parta fanoušků a plno kamarádů v klubech soupeřů. Řekl bych, že čím vyšší soutěž, tím mají funkcionáři a hráči od diváků větší odstup.
Vesnický fotbal vám prostě schází…
Ano. Člověk se těšil na víkend a počítám, že do konce srpna okresní ani krajský fotbal nebude. Budeme rádi, když se na podzim rozjede nový ročník soutěží. Za loňský rok se v okrese odehrálo pouze sedm kol.
Nemohu se nezeptat na vyhlášená derby se sousedními Bratronicemi…
Bývá to nelítostné, nikdo nikomu nic nedaruje, zkrátka panuje velká rivalita. Dlouho nám koukaly na záda a iks let nás neporazily. V současné době ale mají nejlepší tým za, dejme tomu, dvacet let. My fanoušci to vydýcháváme špatně (smích). Někteří po prohraném derby nejdou ani na pivo, kde zápas rozebíráme ze všech stran. Já to beru v pohodě. Nejvíc mě baví letní poháry, kde se potkávají Běleč, Bratronice a Sýkořice, kde jsem působil jako vedoucí mužstva, než se zápisy o utkání začaly vyplňovat elektronicky.
Plno lidí si nedovede představit fotbalové utkání bez pivka a klobásy. Co vy na to?
Samozřejmě patřím mezi ně. Bez poločasové klobásy a pivka to prostě nejde. Stejně jako bez pravidelných výhrad k rozhodčímu.
Bělečský fotbal byl vždycky známý důrazem, emočním projevem a ostrými fanoušky…
Je pravda, že u nás panuje hustá atmosféra. Jako diváci jsme přísní, ale musím uznat, že už to v takové míře jako dřív není. Dodnes ale k nám soupeři neradi jezdí, protože tuší, že dostanou nakopáno. K tomu máme ne moc kvalitní hrací plochu. Po dešti je zatopené a v bahně utopíme každého. Na lepší hřiště nemáme.
Běleč nebyl jen mužský fotbal. Chodil jste i na ženy?
Samozřejmě. Hráli jsme druhou ligu a dostali jsme se do baráže o první. Dokonce ji holky vykopaly, ale vzhledem k finanční náročnosti postup odmítly. Postupem času hráčky odcházely a oddíl zanikl. Hrála za nás třeba i Ilona Gábrišová, pozdější nejlepší česká fotbalistka roku 1998.
Váš zájem o fotbal se promítá i do soutěže Tip liga čtenářů Kladenského deníku, v které patříte mezi nejvěrnější a nejúspěšnější hráče…
Hraji ji od druhého půlroku, takže skoro od začátku. Od té doby jsem žádnou sezonu nevynechal. Tip liga je součástí mého života. Dokonce jsem jednou za celkové prvenství vyhrál televizi a čtyřikrát jsem byl první jako člen týmu.
Jak vidíte budoucnost bělečského fotbalu?
Máme problém s mladými hráči. Věkový průměr áčka je přes 35 let a až skončí ti nejstarší, tak bude problém, protože nemáme mládežnická mužstva.
Roman Falta
Bydliště: Běleč
Narozen: 10. srpna 1965
Zaměstnání: OSVČ
Znamení: Lev
Záliby: aktivně cyklistika, pasivně fotbal, v televizi hokej a biatlon
Oblíbené jídlo: svíčková
Oblíbené pití: pivo Plzeň
Oblíbený film: Gladiátor