Co se po utkání stalo?
Měli jsme mít děkovačku a pár jedinců začalo křičet, že se máme stydět. Nějaká sprostá slova na nás padla také.

Jak jste reagoval?
Zeptal jsem se jich slušně, proč nechodí v takovém počtu jako na derby na každý zápas. Jindy jich chodí pět. To je celé.

Co oni na to?
Neřekli nic. Začali na mě plivat. To bylo všechno.

Jste z toho naštvaný?
Oni nebyli spokojeni s výkonem. To je normální. Já je jen chtěl požádat, aby chodili v takovém počtu častěji.

Derby vám nevyšlo. Souhlasíte?
Vypracovali jsme si málo šancí. Jednu, dvě, spíš to byly pološance. Bylo to takové nic moc z obou stran.

Přišli jste o možnost zahrát si baráž. Je to neúspěch?
Podle mě máme docela mladý tým, který se stále učí. Na to jsme doplatili ve více zápas, což rozhodlo.

KOMENTÁŘ: Blbá nálada  
Ne, příznivci nemají nadávat svému týmu. Nemají plivat na hráče. Je to hnus, primitivismus. Fandit svému klubu je nutné v časech dobrých - i zlých.
Konec derby v Pardubicích, po němž se pohádali fotbalisté Hradce se svým kotlem, byl hloupý a zbytečný. Jenže také důsledek atmosféry kolem klubu, který by měl být vlajkovou lodí fotbalu ve východních Čechách.
Černobílý Hradec se zkrátka topí v blbé náladě, jak říkal prezident Václav Havel, ten pravý prezident.
Důvody jsou zřejmé. Tím prvním je šílenost, které se říká stadion. V Malšovicích nemůže bavit fotbal vlastně nikoho. Je těžké zažrat se do hry, když na hráče nedohlédnete. Jsou tu však i další faktory. Klub jede samospádem, každý nový příchozí brzy přistoupí na mantru, že bez nového stadionu to nepůjde.
Proto tým ztratil naději na první ligu. Proto je v Hradci blbá nálada.