Jawo se zabydluje v Boleslavi: na trénink pěšky, v češtině se zlepšuje

Mladá Boleslav je pro Jawa třetím českým klubem po Jihlavě a Zlínu. V Baťově městě strávil předešlé dva roky, než mu s koncem loňského prosince vypršela smlouva a sáhla po něm Boleslav. V tamní kabině na rozdíl od předešlé štace může více komunikovat v angličtině. „Někteří umí anglicky lépe, někteří hůře, osobně se snažím mluvit co nejvíce česky, je snadné si se spoluhráči porozumět,“ řekl autor pěti gólů v české nejvyšší soutěži.

Hloušek má obrovský problém. Ztracený fotbalista Zlína dluží peníze i cizincům

Mezi novými spoluhráči má podle svých slov asi nejblíže k nigerijskému záložníkovi Ubongu Ekpaiovi. „Oba pocházíme z Afriky a je mezi námi takové africké propojení. Jsme si blízcí, mluvíme spolu anglicky, já navíc rozumím některým africkým dialektům, kterými Ubong mluví, takže jsem si s ním možná o něco bližší, než s ostatními díky společným kořenům. On však bydlí v Praze a potkáváme se jen při trénincích a zápasech," přiblížil.

Jak i sám zmínil, pracuje i na neustálém zdokonalování češtiny. „Když jsem působil v Jihlavě, tak z celé kabiny mluvili anglicky dva tři spoluhráči, přesto jsem s češtinou příliš nepokročil, ale ve Zlíně jsem neměl žádné takové spoluhráče a to mě donutilo naučit se česky. Od té doby na češtině pracuji a myslím, že teď dokážu česky komunikovat dobře a plynně. Na hřišti instrukcím od spoluhráčů či trenérů rozumím, podobně i mimo hřiště všemu rozumím a dokážu česky také odpovědět. Oproti minulému roku jsem se o mnoho zlepšil a vcelku je mi jedno, jestli mluvím česky nebo anglicky," uvědomuje si pokroky.

Z tréninku byl pár dní mimo

V Mladé Boleslavi se prý setkává také s odlišným fotbalovým prostředím, než na jaké byl doposud zvyklý. „Když jsem přišel do Boleslavi, začal jsem pracovat na mých slabinách s trenéry, kteří se snaží maximálně pomoct a ukázat, jak s nedostatky. Pod jejich taktovkou se tvrdě dře. Trénuje se zde jinak, než tomu bylo v mých předchozích klubech. Změnou klubu jsem přišel do jiného systému, kde hodně záleží na intenzitě a hlavně rychlosti, což ovlivnilo můj fyzický stav. Byl jsem pár dní mimo, ale nejednalo se o zranění, šlo pouze o únavu svalstva. Trenér mě uklidnil, že se takové věci stávají, každý nový hráč si tím projde a je potřeba jít krok po kroku," vylíčil.

Adaptovat se musí také na jinou taktiku. „V Boleslavi chceme hrát vysokou nátlakovou hru po celý zápas. V klubech, kde jsem dosud působil, se hrálo defenzivněji, spíše bez balónu a čekalo se, co udělá soupeř. Tady po nás trenéři chtějí vysoko napadat, dovolit si v situacích jeden na jednoho a po zisku míče se dostat co nejrychleji v co největším počtu hráčů do zakončení. Musím proto zapracovat na pohybu, výběru místa a zlepšit defenzivní činnost. Věřím, že si na hru boleslavského týmu brzy zvyknu," vyjádřil se poté, co jako střídající posbíral v jarních zápasech s Pardubicemi a Hradcem necelý poločas na hřišti.

Odešla další fotbalová legenda Slavie. Pěnička se mihl také v Mladé Boleslavi

Sám si pak uvědomuje, že se od něj jako útočníka očekává větší produktivita. Pět gólů v sedmdesáti zápasech není pro ofenzivního hráče zrovna nejlepší vizitka. „Produktivita je má současná slabina a neměla by být. Na to se teď soustřeďuji a snažím se zlepšovat. S trenérem po každém utkání rozebíráme, co bylo dobře a co ne. V zápase s Hradcem jsem si mohl vést o mnoho lépe, šance a čas na vstřelení gólu jsem měl. Ve fotbale se ale může stát cokoliv, tentokrát jsem své brankové příležitosti neproměnil, příště mohu během pěti minut vstřelit dvě branky. S boleslavským týmem se chci dostat, kam až to jen půjde. V klubu přesně vědí, čeho chtějí dosáhnout, proto jsem sem přišel. Musíme teď získávat co nejvíce bodů a dostat se do top pětky," uzavřel svou zpověď.