Dostal jste se do funkce jednoho z nejsledovanějších mužů této země, alespoň na sportovním poli. Berete to tak?
Úplně nejsledovanější ta funkce není, nicméně sleduje ji určitá skupina fanoušků. Každopádně důvěru jsem dostal velkou, což je zavazující a za druhé rádi bychom s mými spolupracovníky rozhodcovství u nás zvedli.
Udělali jste už i konkrétní kroky, třeba poměrně masivní výměnu části rozhodčích za nové. Bylo to na základě rozboru jejich chyb?
Podle mne to nebyla tak velká výměna, bylo to sedm rozhodčích z osmdesáti. Nicméně jsme měli v komisi nastavená nějaká kritéria a podle nich jsme jméno po jménu postupovali. Nehledal bych v tom nic zvláštního, prostě se tam někteří nedostali a jiní ano. Ti co na listině nejsou, nejsou vyřazeni, ale nebyli zařazeni. Naopak naše pravá ruka, což jsou delegáti, zůstali. Uvidíme, co to přinese.
Vy jste odmítl pokračovat v kariéře pod předešlým vedením fotbalu a tím jste se dostal do pozitivního vnímání jak fotbalovou veřejností, tak tiskem. Nicméně začnou soutěže, přijdou chyby a podpora veřejnosti se brzy může změnit v kritiku. Jste na tenhle tlak nachystán?
Je pravda, že jsem vystoupil z určité komfortní zóny a jsem připraven, že to, co říkáte, asi nastane. My se budeme proto snažit všechny věci pojmenovávat, vysvětlovat a ne se za něco schovávat. Věřím, že to lidé pak lépe pochopí, i když je mi jasné, že ne všichni. Střety nastanou, ale s kluky z komise se jich nebojíme.
Vy jste jako jeden z mála už jednou z komfortní zóny dobře ohodnoceného rozhodčího nejvyšší soutěže a soutěží FIFA a s bývalým vedením FAČR dál nepokračoval. Jste na sebe pyšný?
Když si to vyhodnocuji zpětně, tak to bylo nejlepší rozhodnutí, které jsem mohl udělat. A jsem rád, že jsem udělal. Tehdy před dvěma a půl lety jsem už neviděl smysl v tom, jak dál pokračovat, neviděl jsem světlo na konci tunelu.
Jaké máte s komisí rozhodčích konkrétní plány? Možná vám napovědělo i skončené Euro…
Nejdříve řeknu něco k lize. S rozhodčími se chceme častěji potkávat a víc s nimi pracovat, vysvětlovat jim věci, předávat naše zkušenosti. Jít víc do profi, aby si kluci uvědomili, že jiná cesta dneska není. Ve fotbale hrají v první a druhé lize jen profesionálové a v tomhle nám rozhodčím trochu utekli. My je musíme následovat. Druhou věcí je moje přání zlepšit úsek rozhodčích na FAČR. Je potřeba totiž pracovat koncepčně nejen v nejvyšších soutěžích, ale také směrem k těm nižším. Tady na semináři středočeských rozhodčích jsme si k tomu už potřebné body řekli. A to, co při školeních nabízíme my v lize, aby šlo třeba až do okresů.
Jednáte i s dalšími předsedy krajských komisí rozhodčích?
Tady na Bezděkově byl i předseda Západočeského či Hradeckého kraje, potkávat se chci i s dalšími. Teď nás ale zdržela příprava semináře pro profesionální fotbal. Ale určitě když mi to dovolí čas, rád zajedu, kam to půjde, i když o víkendu začne liga a já budu hlavně chtít vidět v akci naše rozhodčí.
Zmínil jste, že začíná liga, po čase i s vámi. Máte už nějaké chvění?
Chvění už nemám, spíš určitý respekt. Jako rozhodčí jsem to měl sám ve svých rukách a buď jsem zápas zvládl a pochválili mě, nebo nezvládl, a byla jen moje chyba. Teď je to jiné, protože budeme čekat, zda to zvládnou naši kolegové, kteří dostali důvěru. Nicméně schovávat se za to nemůžeme.
Ohledně rozhodčích bylo hodně zajímavé Euro. Povedlo se jim, málo chybovali, dobře využívali nové technologie. Je to příklad i pro český fotbal s novým vedením?
Už jsem o Euru mluvil a moc se mi líbilo. Musím však zopakovat, že se mu jen tak nepřiblížíme, protože osmnáct nejlepších rozhodčích v Evropě prostě nemáme. Nicméně stylem rozhodování a využitím VARu se k tomu přiblížit budeme chtít. Tím způsobem jsme nyní školili i rozhodčí z profesionálních soutěží.
Zmínil jste také, že směrem k veřejnosti chcete být otevřenější než vaši předchůdci…
Každé pondělí budeme odpoledne vyhodnocovat veřejně zápasy první ligy, to je náš plán. Chceme i druhou ligu, ale tam je to trochu složitější, protože se k videím nemusíme dostat včas. Navíc chystáme na středu 21. července tiskovou konferenci, kde na několika videích představíme novinářům a tím i veřejnosti třeba věci, za které se píská pokutový kop nebo uděluje červená karta, kdy se píská ofsajd a co je ruka a co ruka není. Pochopitelně přijdou i třenice, kdy se něčem neshodneme, ale to je normální.
