Trošku překvapivě se pohybovala v popředí tabulky Hostouň. Druhé místo z podzimu však neudržela. Sice přes zimu kádr tvořený převážně místními borci výrazně posílila extuchlovickými Tůmou a Svobodou, na lepší než třetí místo to však nestačilo. Jako jediný tým ale dokázala dvakrát porazit Braškov.


Další mužstva skončila daleko za silným triem. Starostí s udržením soutěže se velice brzy zbavily Kročehlavy, které zlepšily koncovku oproti podzimu, kdy hodně zápasů prohrály s nulou.


Za nimi byly dva celky, které si nemusely připouštět obavy z pádu do III. třídy. Pátý Libušín nezaznamenal zásadní změny v kádru, sezonu výborně začal, a protože ho nepotkaly výkonnostní výkyvy, neopustil první polovinu tabulky. Mohl se spolehnout na góly Břeha a kvalitní gólmany.
Šestá pozice Knovíze je zklamáním. Tým, který rok co rok posiluje kádr, měl i tentokrát na jaře problémy sejít se. Na vině ale byla marodka a vcelku brzká ztráta naděje na postup.


První nováček ze Pcher měl sice slabší jaro, byť ho posílil kanonýr Vondrák (12 gólů), kádr přesto měl dost úzký. Starosti se záchranou však měl pouze pár kol. Na jaře sbíral důležité body hlavně doma. Osmé bylo kladenské Novo. Těžký los ze začátku jara ho zahnal do sestupového pásma, se sobě rovnými však posléze potíže neměl. Chlubit se může čtvrtou nejlepší ofenzivou (Moc 23 branek).


Druhý nováček – Hřebeč nebyl doma prorokem, na hřištích soupeřů však patřil k lepším celkům. Podobně jako Novo měl začátek jara těžký, když šestkrát v řadě nevyhrál. Třemi body z Neuměřic ale zahájil vítěznou sérii. Desátá pozice patřila Kameným Žehrovicím, které zaznamenaly výrazný výkonnostní posun na jaře, kdy v hlavně v domácím prostředí poctivě sbíraly důležité body.


Do předposledního kola se musela strachovat kladenská Sparta, která hrála přebor s jednoznačně nejmladším týmem. Podzim nebyl v jejím podání nic moc, jaro však měla výborné – dokázala vyhrávat důležité zápasy se svými konkurenty.


Přebor opouští Dobrá B, Neuměřice a Běleč. Všichni tři měli loni štěstí, že sestupoval pouze jeden celek, a protože se nepoučili ukázala ruka osudu na ně. Doberští mohli v domácím prostředí spoléhat na áčkaře, z tohoto pohledu je ale šest výher nepříliš dobrou vizitkou.


Neuměřičtí určitě nemohli stavět na síle kolektivu a právě proto soutěž opouští. Dřív těžili z bouřlivého domácíhoprostředí, v této sezoně však jejich dvanáctým hráčem rozhodně nebylo.


Bělečští byli se svým osudem smířeni už po podzimu. Avizovaný nedostatek hráčů se jim nepodařilo vyřešit, tudíž neměli šanci se zachránit. Jak také ano, když venku nezískali ani bod!