S Kladnem jste se zachránili až v posledním kole, proběhly poté nějaké oslavy?

Určitě. Všichni jsme měli radost. Jaro se nám docela povedlo a nikdo z nás nečekal, že se o záchranu bude bojovat až do posledního kola. O to pak byly ty oslavy větší.

Co vám k sezoně řeklo vedení klubu? Bylo se 14. místem spokojené?

Bylo spokojené hlavně proto, že jsme zachránili soutěž. To se nám povedlo už třetí rok v řadě. Postupem času se tady snad bude hrát o vyšší příčky.

V utkání 24. kola jste dokonce porazili mistrovskou Slavii 2:1, jaké to byly pocity?

Věděli jsme, že v tom utkání nemáme co ztratit a neměli žádné zábrany. Snažili jsme se, makali a všechno, do čeho jsme kopli, nám tam spadlo. Pak jsme sice dostali zbytečnou branku, ale naštěstí jsme ten výsledek už udrželi.

Jaké máte podmínky na Kladně? Přeci jen prostředí je tam takové rodinné…

Je to sice takové útulné, ale zázemí i tréninkové plochy jsou na dobré úrovni. Každý si myslí, že Kladno žije jen hokejem, ale já si myslím, že fotbal je zde velmi dobrý.

A co trenér Martin Hřídel, jaký je?

Je to dobrý trenér. S několika hráči dříve hrával, takže je docela kamarádský. Samozřejmě když je potřeba, tak umí i zařvat.

Spolu s vámi hraje na Kladně i Lukáš Zoubele, který dříve také oblékal dres Ústí, jste nejlepší kamarádi?

Dá se říct, že ano. Přitom do té doby, než Lukáš přišel na Kladno, jsme se vůbec neznali. Pak jsme se ale skamarádili a dá se říct, že spolu vycházíme nejvíc.

Zůstanete ve středočeském klubu i v další sezoně?

Trenéři i vedení klubu mi oznámili, že mě na Kladně budou chtít udržet. Mám platnou smlouvu, takže bych měl zůstat. Budu jenom rád, když budu moct dál hrát první ligu.

Jste odchovancem ústeckého Ravelu, jak jste se vůbec dostal k angažmá na Kladně?

Začínal jsem na Ravelu a pak jsem v dorostu hrál v MFK Ústí. Pod trenérem Rysem jsem pak nastoupil ve třetí lize a se spoluhráči jsem v utkání proti rezervě Liberce oslavil postup do druhé ligy. Vyhlédl si mě tam jeden pán a ten mě dostal do dorostu Sparty. Tam jsem působil necelý rok a nakonec jsem odešel na Kladno.

Když jste ještě působil v ústeckém dorostu, tak se vám stal nepříjemný úraz, jak se to seběhlo?

Bylo to v přípravě proti Děčínu. Vlastní brankář mě v souboji nechtěně kopl do ledviny a ta praskla. Bylo mi tehdy patnáct let.

Věřil jste po tom úrazu, že se ještě vrátíte na trávník?

Určitě. Rodiče a přátelé mě pořád podporovali. Nad tím, že přestanu hrát, jsem vůbec nepřemýšlel, protože bych nevěděl, co jiného bych dělal. Mojí prioritou bylo co nejrychleji se uzdravit a vrátit se na plac.

Jakou šanci dávali vašemu návratu k fotbalu lékaři?

Vzhledem k tomu, že mě operovali jinak, než bylo v té době obvyklé, tak tomu věřili. Ten zákrok mi dělali zepředu, jinak se dělá za strany. Odebrali mi tedy břišní svaly, bez kterých můžu hrát fotbal. Kdyby to ale udělali ze strany, tak by mi odebrali zádové svaly a to už bych si fotbal asi nezahrál.

Musel jste po úrazu změnit tréninkové metody?

Ano, hlavně ze začátku. Musel jsem hodně posilovat břicho, aby se mi zpevnilo. Postupem času už to ale bylo v pohodě a dnes můžu trénovat bez omezení.

V dorostu Sparty jste se neprosadil, proč?

Hned v prvním utkání jsem se zranil. Dlouho jsem marodil a do sestavy se vrátil až na poslední tři zápasy sezony. Po jejím skončení mi bylo oznámeno, že si mám najít vlastní cestu.

Tak jste se vydal do Kladna… Sledujete jako ústecký odchovanec zápasy místního klubu?

Určitě. Myslím si, že letošní sezona se jim povedla. Byl jsem na několika zápasech a líbí se mi jejich herní styl. Když jsme proti Ústí hráli v Tipsport Cupu, tak hráli hezký fotbal a nakonec nás dokonce porazili.

Nepřemýšlel jste třeba o tom, že byste ústeckému klubu ve 2. lize vypomohl?

Před rokem nebo dvěma jsem měl možnost jít do Ústí na hostování. V té době jsem v lize ještě nehrál a měl jsem se tady vykopat. Pak to ale na něčem selhalo a zůstal jsem na Kladně. Teď už by to byl krok zpátky.

Jaké jsou vaše fotbalové sny?

Postupem času bych se chtěl dostat do reprezentace. Chtěl bych udělat nějakou slibnou kariéru v Čechách a pak se dostat někam ven. Reprezentace už by pak byla třešničkou na dortu.

Na první ligový gól stále čekáte, že?

Čekám. Už letos jsem měl fůru šancí, ale vždycky mi k tomu kousíček chyběl. Doufám, že to přijde v příští sezoně (zasní se).

Máte nějaký fotbalový vzor?

Určitě Davida Beckhama (smích).