Jirka nebyl vzorem, neudržel životosprávu. Věděli to o něm všichni. Zároveň však také všichni věděli, že je to ohromný kluk s dobrým srdíčkem a věčným úsměvem na rtech.

Jeho talentu byla trochu škoda. V Kladně se v pohodě dostal do A týmu, a když mužstvo sestoupilo z ČFL, dostal ze stejně soutěže hned nabídku od Karlových Varů/Dvorů. Tenkrát poprvé hrál tenhle Síteňák mimo svůj okres, pak ještě za přední Kopaninu. Do Kladna se vrátil a dokonce měl šanci, když klub kupoval od Neratovic ligovou licenci, že si zahraje hodně vysoko. Jenže nakonec se tenhle perfektní stoper s bezchybnou kopací technikou, dobrou hlavičkou a výborným přehledem do užšího výběru trenéra Miroslava Koubka nedostal.

S Honzou Tyburcem tehdy odešli pomoci Slavoji Kladno, byli tady jasně nejlepšími borci. Když to šlo se Slavojem z kopce dolů, chytili oba laso ještě z Lidic, kde ve své dobře funkcionáři kolem Václava Hanfa vybudovali parádní tým. Sešel se tady s dalšími velkými kamarády Petry Štikou, Vosykou, Romanem Pavelcem a dalšími.

Ještě v roce 2009 mu kamarádi hlasování pomohli k vítězství v anketě Fotbalový počin týdne, za což jim v rozhovoru děkoval, ale zároveň omlouval svou nadváhu. "Chutná mi pivíčko, knedlíčky," usmíval se borec, který měl zajímavou povahu. Třeba ve škole platil za výborného žáka a měl vyznamenání, přesto se šel raději vyučit řemeslu.

Po těžké práci i po fotbálku dál chodil rád na pivo, tělu dával zabrat. I proto odešel tak mladý.

Jeho kamarádi ale zůstali a určitě na něj budou v dobrém vzpomínat.

Nejen ti fotbaloví.

Jiří Kosora (v bílém) ještě v dresu Slavoje Kladno v duelu ve Lhotě stíhá Radka Ráce.Jiří Kosora (v bílém) ještě v dresu Slavoje Kladno v duelu ve Lhotě stíhá Radka Ráce.Zdroj: Deník/ Rudolf Muzika