Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Jisté napětí bylo samozřejmě proto znát od samotného počátku utkání, kdy hrací plochu i herní podmínky výrazně ovlivňovala matka Příroda. Ta se po nezvyklém výkyvu vrátila zpátky k obvyklému jarnímu počasí, a tak nepříliš upravený povrch dokeského hřiště s vysokou trávou zkrápěla už před úvodním hvizdem dešťovými přeprškami, které později hodně pomohly domácímu týmu k finálnímu výsledkovému úspěchu.

Oba týmy se už z posledních let a vzájemných zápasů dost dobře poznaly, navíc se řada hráčů i funkcionářů obou klubů setkává i mimo hřiště.  Podle toho se začal odvíjet i celý zápas, kdy  kluzký trávník hodně brzdil kombinace i jednoduché pohyby.

Dalekonosnou ránu domácího Bláhy ve 4. min. zkrotil spolehlivě Charvát, podobně jako další akci Maříka. Ovšem v 6. min. se poprvé stal pro jenečské osudným dokeský trávník, protože po uklouznutí Kováče se do samostatné akce dostal Větrovec a se štěstím se mu povedlo s pomocí tyče dostat míč do sítě za bezmocného Charváta –1:0.

Hra byla od počátku vyrovnaná a vyvíjela se podobně i po nečekané změně skóre. Akce se přelévaly z jedné strany hřiště na druhou, oboustranně útočně laděný zápas se přítomným divákům (výsledkově zvlášť domácím…) musel určitě líbit.

V 19. min. musel Charvát  vytáhnout hodně povedený zákrok proti hlavičce Studeného. Stejně se mu zadařilo proti další střele Junka, ale na druhé straně se musel ukázat i Kieryk po střele Mičína. Až skoro neuvěřitelnou šanci k vyrovnání si připravili hosté ve 30. min. po fotbalově skoro dokonalé akci, kdy na konci hodně pohledné kombinace ovšem Kieryka nepřekonal ani nadvakrát zblízka Jar. Kotík. Domácí fandové i lavička si oddechly a zase pak přišlo ke slovu  to „správné" fotbalové  „NEDÁŠ-DOSTANEŠ"… Při vcelku nenápadném útoku Doks po levé straně zahrál hodně nešťastně rukou hostující obránce Hojsák. K rozehrání trestňáku se postavil šikovný Junek a se svojí chytrostí i kopacím umem vyzval vinařickou jarní posilu Šoffera, aby i on zkusil svoje štěstí. Povedlo se a od tyče se míč opět víceméně došoural do branky –2:0.

Tento vývoj zápasu na chvíli naprosto zmrazil jenečské fotbalisty, kterým se v těch chvílích nedařilo prakticky nic. To určitě těšilo na místní zvyky až neuvěřitelně tichou lavičku domácích – trenéra Škváru jr. totiž tentokrát mnohonásobně a permanentně přehlušovaly hlasité řevy hlavního rozhodčího Štefana, které přidával ke svému už tak děs vydávajícímu zjevu fousatého „strašného lesního pána"  a zřejmě si tak zřizoval svůj respekt – hlavně vůči mírně znervóznělým hostům.

Vedle něj vypadala se svým inovovaným culíkem maličká a útlá pomezní rozhodčí Joglová jakoby se právě vracela ze staršího ročníku mateřské školky „poo". Ovšem ona sama se na rozdíl od něj v utkání žádné minely nedopustila…

Domácím se v závěru poločasu hodně dařily kombinace i využívání „českých uliček", takže opticky se zdálo být o výsledku jasno. Ovšem ani hosté se nevzdávali. Po pokusu Studeného, který mířil do nedalekého lesíku přišel trestný kop Dolejše, který Kieryk trošku podcenil, nešel proti míči, ale měl štěstí, když Hořánek jen o pár decimetrů minul branku. O chvíli později se mu však v pravou chvilku povedlo sebrat Hořánkovi míč z hlavy. Jeneč se v závěru poločasu vrhla do silného tlaku, ale proti soustředěné domácí obraně se jí nedařilo prosadit k nebezpečnějšímu zakončení. Později se ukázalo, že podobně bude vypadat celý druhý poločas…

Oba týmy totiž do něj vstoupily s ambicemi, že se nebude jen dohrávat. Hosté chtěli docílit rychlý kontaktní gól i případně zvrátit výsledek a Doksy naopak potvrdit své vedení. Od začátku se proto střídaly slibné šance na obou stranách. V 50. min. se prodíral do nadějné pozice Větrovec, v úniku se snažil o šikovné přehození Charváta, ale ten s dopomocí Dolejše nebezpečí nakonec odvrátil. Pak jen zrakem zkontroloval pokus z hlavy Šoffera.

Postupem času a vývojem hry začal nabývat na síle útočný tlak hostů, kteří se snažili zvrátit dosavadní nepříznivý stav. A tak začalo přibývat i střeleckých pokusů, které se snažily ohrozit mohutného Kieryka v brance Doksů. Ovšem postupně Mičín, Čermák, ani Jar. Kotík mu svými střelami moc starostí nepřidělali. V 58. min. se naopak střelami Vlasatého a Šoffera připomněli i domácí.

Poslední dvacetiminutovka se odehrávala už zcela v útočné režii hostů, akce často působily dočasný zmatek v řadách dokeských borců, ale zdaleka nevedly ke zkomplikování jejich cesty za bodovým ziskem.

Závěr zápasu pak přinesl sérii střídání na obou stranách, a taky akci, která definitivně stvrdila osud jinak herně vyrovnaného utkání. V poslední minutě, ve chvíli, kdy hosté zcela otevřeli svoji hru, se dostal ke střele Junek, uplatnil svoji futsalovou kopací techniku a placírkou nedal přesně umístěnou střelou Charvátovi prakticky žádnou šanci –3:0.A pak hned vystřídal…

Z pohledu konečného skóre se může nezúčastněným zdát, že šlo o naprosto jednoznačný zápas. To by ale určitě nebylo objektivní hodnocení, utkání by možná spíš lépe slušela remíza nebo těsný výsledek o jednu branku – o kdoví na kterou stranu… Ale celé to je sport, kde hraje významnou roli i štěstí. A to tentokrát stálo na straně domácích. Těm se určitě povedlo napravit si mírně pokaženou chuť… Naopak jenečským borcům se nepovedlo zopakovat předchozí úspěchy z venkovních hřišť, a tentokrát nejspíš zaslouženě odevzdali body usilovnějším domácím.

SK  DOKSY - SOKOL JENEČ 3:0 (2:0). Branky: Větrovec (6.), Šoffer (33.), Junek (90.). Rozhodčí: Štefan – Reiprich, Joglová.

Sestava domácích: Kieryk – Kostka, Bláha, Steckovič, Kozel – Vlasatý, Junek (90. Semecký), Studený (87. Blín), Mar. Mařík – Větrovec (73. Urban).

Sestava hostů:  Charvát – Hojsák (62. Tarant), Kováč, Dolejš, J. Valko – Čermák, Pavel Valko,  Ivanov (62. Pavol Valko) , Mičín - Jar. Kotík, Hořánek (84. Štefan)

                                     Vladimír KUČERA