Hřebeč vyhrála 4:0 (2:0), byť její výhra tak úplně jednoznačná nebyla. Herní kvalita ale nakonec slavila úspěch, hostům jen bojovnost bez dobré koncovky nikdy stačit nemůže.

„Opakujeme stejné chyby. Špatně bráníme, a šance, které si uděláme, neproměníme," hořekoval kouč Unhoště Jaroslav Křivánek.

Kdo jiný by měl duel hodnotit, vždyť právě on iks let působil ve Hřebči a hru sobotního protivníka téměř dokonale zná.

I když…

Třeba první gól ze standardky obstaral stále kvalitnější šikovný středopolař Jan Baranec a Křivánek hartusil, že jeho tým nechal volného pomalu nejmenšího hráče na hřišti.

Jenže Baranec v poslední době vytáhl – už mu není sedmnáct – a 180 cm zase tak málo není.

Ještě před Barancovým gólem Unhošťáci nastřelili břevno. Pro ně škoda, jejich neutuchající bojovnost mohla dostat potřebná křídla a výkon mohl jít nahoru.

Místo toho do přestávky prohrávali už 2:0, když mladík Šimáček zkoušel kličky na presující trio borců Hřebče a exligový Vořechovský potrestal jeho chybu brankou.

Aby všeho nebylo pro hosty málo, neproměnili v nadějném úvodu druhého dějství další dvě šance, které jim lapil Zajíček. Na druhé straně přišla další standardka a opět Baranec – tentokrát odražený míč – poslal do sítě – 3:0.

Pak ještě po krásné akci uzavřel účet hlavičkující Moravec.

„Unhošť nám nedala nic zadarmo, bojovala pořád, i za nepříznivého stavu. My navíc měli pasáže, kdy se nám hra nedařila, přesto je to jasné vítězství a jsme za něj moc rádi," mínil domácí manažer Štěpán Sádecký, jehož tým se hřeje na druhém místě tabulky.

„Ale nemůžete počítat po čtyřech kolech, ještě jich chybí moc. Nicméně jedenadvacet bodů bychom na podzim získat chtěli, aby byl klid," přiznal.