Již v druhé polovině dvacátých let minulého století startoval v nejvyšší fotbalové soutěži jako vůbec první mimopražský oddíl. Během celé dlouhé historie v něm nastupovala celá řada vynikajících fotbalistů. Mnozí dosahovali vynikajících výsledků i na mezinárodním poli v barvách československé fotbalové reprezentace.

Josef Čtyřoký a František Junek, byť v té době jako hráči jiných klubů, si v roce 1934 zahráli dokonce ve finále světového šampionátu v Itálii. Totéž se podařilo v roce 1962 dalšímu hráči Kladna – Josefu Kadrabovi. Bylo to na mistrovství světa v jihoamerickém Chile.

Kladenský odchovanec Jan Suchopárek si zase v roce 1996 zahrál finále mistrovství Evropy v Anglii.

Výborných výsledků dosahovali i někteří další borci. Josef Majer se v roce 1953 stal králem ligových střelců, Jan Seidl, který hrál za Kladno v období kolem nacistické okupace, je členem Klubu ligových kanonýrů, což znamená, že v nejvyšší fotbalové soutěži nastřílel během své kariéry více než stovku gólů.

Přesto neoficiální primát nejlepšího kladenského fotbalisty všech dob drží někdo jiný, a to legendární kanonýr a nezapomenutelný František Kloz, který nastupoval v kladenském dresu v letech 1928-1942.

O jeho mimořádných kvalitách a významu pro klub svědčí mimo jiné, že stadion SK Kladno byl na přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století přejmenován na stadion Františka Kloze a stejný název nese i ulice, ve které se nachází.

František Kloz měl nejen mimořádné fotbalové kvality, ale také, jak dokázal v samotném závěru svého nedlouhého života, i kvality lidské.
Chtěli bychom se ve stávajícím třináctidílném sobotním seriálu Františku Klozovi podrobněji věnovat. Tím spíš, že tento fenomén by v letošním roce oslavil hned dvě významná životní výročí – 110. výročí narození a 70. výročí úmrtí.

František Kloz nastřílel za Kladno ve 478 odehraných zápasech 592 branek. Neuvěřitelná bilance. Takovou se nikdo ze současných fotbalistů nejen českých, ale dá se klidně napsat i světových, nemůže pochlubit.

Co se týče jeho branek v nejvyšší fotbalové soutěži, tam jich vsítil též dnes těžko uvěřitelných 175. Dvakrát se stal nejlepším ligovým střelcem. Bylo to v sezoně 1929-1930, ve které vsítil patnáct a také v ročníku 1936-1937, kdy nastřílel dokonce osmadvacet gólů.

V tomto ohledu je v celé mimořádně dlouhé historii fotbalového SK Kladno naprosto nedostižný. Přitom nebral za své výkony žádné nehorázné sumy, jak je v dnešním fotbale zvykem. Dokonce nebyl ani profesionálem v pravém slova smyslu.

Ač za fotbal nějaké peníze dostával, musel si přivydělávat normální prací. Pracoval jako ošetřovatel v ordinaci známého kladenského lékaře doktora Neumanna a pro svůj lidský přístup byl mezi pacienty velmi oblíben. Luboš HORA

Druhý z dvanácti dílů najdete v sobotním vydání Kladenského deníku.