Přesto si třiatřicetiletý brankář u svého oblíbeného cigárka po utkání našel chvíli na rozhovor o své docela zajímavé osůbce, které se na fotbalových trávnících neřekne jinak než Psycho.

Proč vám vůbec takhle říkají?
Je to od dorostu. Dělal jsem tehdy kraviny. Třeba jsem vylezl na požární stožár s kolem v ruce (stožár rukou ukazuje, má dobrých osm metrů – poz. red.), nahoře jsem si na něj sedl a pak šel zase dolů. Bylo mi dvacet, ještě jsem se nebál.

A kdo přezdívku vymyslel?
Myslím, že to byl kamarád Jirka Vrťátko.

Ve Velvarech jste strávil pomalu celou kariéru, jiné nabídky nebyly?
Nějak mě to míjelo. jednou se ozvaly Neratovice, když hrály druhou ligu, nějaký kontakt byl v dorostu i s Blšany, které hrály ligu, ale nějak to vyšumělo. Na vojně jsem hrál ve Smetanově Lhotě a před třemi roky chvíli v Libčicích, kde se potřebovali zachránit.

Zachytal jste si ve Smetanově Lhotě i s Kollerem?
Zachytal, ale s Honzovým bráchou Petrem.

Jak jste se dostal do brány a k fotbalu?
Začal jsem v šesti letech tady ve Velvarech na pravé záloze. Brzy mi ale můj táta, který nás trénoval, řekl, že na mě nemůže koukat, že mám jednu rychlost. A strčil mě do brány. Asi udělal dobře, nikdy se mi nechtělo běhat.

Jakou má pro vás ocenění význam? Je k něčemu?
Docela ano, aspoň jsem na sklonku kariéry něco dokázal.

Vážně na sklonku? Vždyť vám je necelých třiatřicet…
To je pravda, ale musí sloužit zdravíčko. Třeba koleno měl bolí od podzimu. Doktoři říkají, že tam nic není, ale mě bolí (úsměv).

Vaším největším úspěchem byl asi postup do krajského přeboru v roce 2008, že?
To asi ano, hráli jsme dobře. Vadou bylo, že nás bylo v sestavě hodně málo zdejších, velvarských. Byly peníze, nakoupili se hráči a mohlo se to kopat.

Teď je to o něčem jiném?
No, také nás moc zdejších není. Mladí kluci z Velvar, co by na to měli, jdou raději za béčko a pak na pivo.

Prý chytáte i hokej?
Jo, každou středu si chodíme zahrát s kluky z Comaxu. Ale ne mistráky.

Dobrá, ale porovnat brankářskou řeholi ve fotbale a hokeji můžete.
Baví mě oboje, ale fotbal hraji 27 let, hokej šest nebo sedm. V hokeji mě nic v podstatě nebolí, mám dobrou výstroj. Často to bolí víc míčem.

Co další zájmy?
Hodně jezdím na kole.

A ženy, rodina?
Rodinu nemám a svobodný asi zůstanu (smích). Nicméně přítelkyni teď mám.

Ještě jednou se vrátím k anketě o Fotbalistu Kladenska. Pomáhali vám Velvaráci se získáváním hlasů?
No a jak! Největší dík patří asi panu Michaličkovi. Ten normálně objel úplně všechny lidi, co tady berou vaše noviny, a získal sám snad sto třicet hlasů. Jeho manželka dělá na poště, takže lehce zjistil, kdo odebírá Kladenský deník. Poděkoval jsem mu panáčkem a určitě si dá i pivo, které jsem vyhrál. Stejně jako celý mančaft, domů to nepotáhnu.

A chutná vám vůbec zichovecké pivo?
Tak to zatím nemohu sloužit, ještě jsem ho neměl. Ale těším se.