Kousek od Kladna, těsně za lesem, na dobré komunikaci. I proto se z Doks stalo vyhledávané místo pro stavby rodinných domů. Obec se mohutně rozvíjí, a to s sebou přineslo také potřeby lidí pobavit se, zrelaxovat. A vedení Doks se snaží, aby měli kde.

Fotbalový areál se jako místo odpočinku nabízel a v posledních pěti letech tady vyrostlo skutečně skvělé zázemí. Fotbalisté se dočkali nových kabin, je tady ale také velké dětské hřiště pro nejmenší, multifunkční hřiště třeba na basketbal, volejbal, či tenis a také kurt na beachvolleybal. K tomu workoutové hřiště a v sousedním lesíku mezi skalami mistrně zabudované Lesní divadlo.

Starosta Stanislav Machulka však přiznává, že na začátku měli problémy. „Výběrové řízení bylo vypsáno už v roce 2017, ale vybraná pražská firma byla velmi špatná a museli jsme vypisovat nové řízení. Firma Kostka Stav ze sousedního Družce už vše zvládla velmi dobře,“ popisuje starosta anabázi. Nejdražší byla nakonec budova, v jejímž přízemí jsou nové kabiny pro dva týmy dospělých, dva mládežnické, rozhodčí či trenéry.

Výtahem se dostanete do prvního patra, kde je restaurace (s prý nejlépe vychlazeným plzeňským v celém okolí), posezení s výhledem na fotbalovou plochu a také společenská místnost, kterou využívají nejen fotbalisté, ale i další občané Doks. „Budova kabin vyšla na dvacet milionů korun a celou ji hradila obec. Půlku ze svého rozpočtu a na druhou půlku jsme si vzali úvěr,“ přibližuje Machulka.

Postupně přišly další doplňky, tam se už obci povedlo získat dotační peníze. Třeba na Lesní divadlo polovinu ze sedmimilionové investice, dalších šest milionů na multifunkční hřiště.

Prohlídka kabin SK Doksy se starostou obce Stanislavem Machulkou. | Video: Deník/ Rudolf Muzika

Stanislav Machulka a vedení Doks mají i další odvážné plány, i když samozřejmě záleží na tom, zda budou na podzim opět zvoleni do čela obce.

Pak by se Doksy, ale i obyvatelé okolí mohli dočkat dole u rybníka velké dráhy pro inlinebruslaře, případně i cyklostezky, ale o kus dál možná také umělé trávy pro fotbalisty, těch je v okrese Kladno zoufale málo.

„Plány jsou velké, třeba umělku bychom – když ji budeme realizovat, dělali jedině se správnými rozměry, aby se na ní daly hrát klasické zápasy. Pokud by se povedla i inline dráha, tak si myslím, že už by to byla zajímavá věc nejen pro občany Doks, ale i pro okolí včetně Kladeňáků,“ dodal starosta jedné z nejhezčích obcí na Kladensku, a místopředseda jednoho z nejprogresivnějších klubů v kraji Stanislav Machulka.

Kličkuješ od brány? Dokeská parta tě šetřit nebude!

„Toho si vezměte, nepustí mě v kabině ke slovu. Tady vyprávěj, do diktafonu,“ hartusil naoko trenér fotbalových Doks Martin Škvára na Jaroslava Tesaře. Bývalý prvoligový brankář Kladna je proslulý vtipálek a také v Doksech se často v kabině stará o příliv dobré nálady.

„Když jsem odcházel z Kladna, měl jsme jen dvě možnosti: do Brandýska, kde jsem vyrostl a kamarád Jarda Hink mi to připomíná, nebo do Doks, kde jsme měl kamarády z ročníku. Doksy byly výborná volba, fotbalověi lidsky. V klubu i v kabině je perfektní atmosféra. Akorát když se prohraje, tak to musíme aspoň deset minut krotit,“ směje se Tesař v narážce na přísného kouče Martina Škváru, který je velmi náročný, ale prý zároveň kamarádský a hlavně: každému měří stejným metrem.

Aby někdo vytvářel legrácky tím, že druhému něco provede, to se prý v Doksech nepěstuje, to už si tady před několika lety vyjasnili, spíš si utahují z těch nebožáků, jimž na place něco nevyjde. „Jako když třeba Renda Zlata běží sám na bránu a skončí u rohového praporku. Pak to zakopne, aby nemusel dát gól. To si od nás užil,“ chechtá se Tesař.

Jen ho mrzí, že podle něj nejvtipnější panáček Vláďa Mařík přezdívaný podle hrdiny seriálu Okresní přebor Fun, odchází domů do Vinařic.

„To je škoda, ale máme tady i další adepty jako Davida Čampulku a Matěje Böhma. Z dokeské kabiny prostě sranda nezmizí,“ dodal Jaroslav Tesař, mimochodem spoluprovozovatel známého a úspěšného kladenského rockového klubu Auto Da Fé.