Jeho kouč Milan Vaníček ale nebyl s učinkováním týmu v žádném případě spokojený. Příčinou nebyla špatná fotbalová kvalita či morálka a nezájem hráčů. Viníkem byla obrovská marodka, jež mužstvo postihla a v podstatě se ho držela celou podzimní část.
'
„Chybělo nám až osm hráčů základní sestavy, kteří vykopali postup. Ani jednou jsme nemohli nastoupit ve složení, v němž jsme projeli čtvrtou třídu,“ posteskl si Vaníček, jenž na špatném našel přece jen něco dobrého. „Alespoň dostávali příležitost kluci z lavičky, takže něco odehráli,“ poznamenal.

Absence řešil kouč s minimální pomocí áčkařů, byť do některých utkání někteří naskočili, nejčastěji Černý. Jinak ale hostouňský trenér využíval široké lavičky, rezerva totiž čítá až osmnáct hráčů.

Kdo byl nejlepší? „Nechci nikomu ukřivdit, ale když nastoupili, hráli dobře Bureš, Požár, Žíla či Hlava,“ jmenoval Vaníček, jehož trošku zklamal talentovaný Fábry, se sedmi góly nejlepší střelec mužstva.

„Nehrál špatně, ale přece jenom jsem od něj čekal víc, když prošel mládeží v Kladně,“ mínil trenér s tím, že se snad něco přiučí od prvního týmu, s nímž začal ke konci podzimu trénovat.

Co se týče protivníků, fotbalově ho překvapily Buštěhrad a Švermov.